Velká slova Borise Johnsona: Aktivita a rozhodnost na mezinárodním poli, doma odmítavý postoj k uprchlíkům
Britský premiér Boris Johnson odmítá výzvy, aby i Velká Británie zmírnila nebo zrušila vízovou povinnost pro uprchlíky z Ukrajiny. Odůvodnil to tím, že Británie je sice štědrá země, ale že potřebuje kontrolovat, kdo do ní přichází.
Boris Johnson je přitom v současné době na mezinárodním poli viditelný a potřebný. O víkendu představil svůj šestibodový plán pro světové lídry jako odpověď na ruskou invazi. Ten sice neříká celkem nic překvapivého, je ale důležitý: zahrnuje podporu obrany Ukrajiny, kontinuální humanitární pomoc i maximální ekonomický tlak na Moskvu. Johnson mluví i o tom, že by se evropské země měly postupně zbavit závislosti na ruských zásobách ropy a plynu.
V pondělí 7. března Johnson v Londýně jednal se svým kanadským protějškem Justinem Trudeauem a nizozemským premiérem Markem Ruttem. Na tiskové konferenci pak oznámil, že jeho vláda poskytne dalších 175 milionů liber (5,4 miliardy Kč) na pomoc Ukrajině kvůli sílící humanitární krizi: dohromady od začátku invaze na Ukrajinu tak ostrovy přispěly částkou zhruba 400 milionů liber.
Dnes v úterý 8. března se v Londýně koná schůzka zemí Vysegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko) – sejdou se tedy premiéři zemí zasažených kvůli ruské agresi na Ukrajině obrovským přílivem uprchlíků.
Sejít bilaterálně se má Johnson se všemi čtyřmi premiéry – včetně Petra Fialy.
Dnes se očekává také projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k členům Dolní sněmovny britského parlamentu. Ve Westminsterském paláci, kde sněmovna zasedá, se díky tomu narychlo zřizují velké televizní obrazovky a připravují sluchátka na simultánní překlad.
Víza však stále platí
Na domácí půdě je ale pro Johnsona situace mnohem komplikovanější: Británie dosud oznámila nová vízová schémata pouze pro ty ukrajinské občany, kteří mají v zemi rodinu nebo eventuálně sponzora.
Navíc zatím funguje jenom první ze schémat, tak zvané „rodinné“ Ukraine Family Scheme. Ostatních uprchlíků se žádná úleva netýká – podrobnosti o „sponzorování“ Ukrajinců vhodném pro organizace sídlící v Británii mají být stanoveny až tento týden.
V neděli pak britské ministerstvo vnitra uvedlo, že Británie zatím vydala 50 (!) víz pro ukrajinské občany. Deník Independent v pondělí 7. března toto číslo zvýšil na 300 uprchlíků, kterým byla udělena víza – z celkového počtu 8 900 čekajících žádostí je to však zanedbatelné množství. Britská ministryně vnitra Priti Patelová pak mluví o 14 000 uprchlků, kteří čekají na přijetí do země – i tento počet je přitom ve srovnání se zeměmi střední Evropy směšný. Pro list The Sun Patelová 7. března uvedla, že v tuto chvíli hledá legální možnost, která by umožnila přijít i lidem „bez vazeb k Velké Británii“. Proč jí to tak dlouho trvá, těžko říct.
Johnsonovo rozhodnutí, totiž že jeho nabídka konkrétní pomoci je mnohem menší než zemí Evropské unie, přitom odsoudila nejen opozice a neziskové organizace, ale také Francie – poté, co ukrajinští uprchlíci uvízli ve francouzském městě Calais bez možnosti dostat se na ostrovy.
