Imigrační vlna z Ukrajiny torpéduje stávající rozpočet. Přijde novela s hlubokým deficitem
Není to tak dávno, co jsem se radoval z nového rozpočtu, který počítá s výrazným snížením schodku oproti rozpočtu předešlému. Přišla však nečekaná válka na Ukrajině a vše je jinak. Najednou je jasné, že nový rozpočet dlouho nevydrží. Jen co nahradí rozpočtové provizorium, čeká ho jistá novela. Uprchlická vlna si vynutí vyšší deficit a bude potřeba výdaje státu změnit.
Velkou otázkou je, kolik k nám přijde uprchlíků a jak velkou pomoc jim dáme. Nyní se mluví o částce pět tisíc Kč na hlavu a čtvrt milionu migrantů. To se mi zdá málo jak z pohledu lidí, tak z pohledu peněz. Očekávám, že nakonec skončí dávky pro příchozí někde u minimální mzdy. O počtu migrantů je těžké nyní spekulovat, ale jestliže jich je už teď u nás přes sto tisíc, tak jen 2,5 násobek je podle mě málo.
Klíčový je fakt, že náklady nebude pociťovat jen státní rozpočet, ale i rozpočty obcí a krajů. Ani ty s migrační vlnou takového kalibru nepočítaly.
Samotnou kapitolou je pád ruské Sberbank, kde měla řada municipalit své účty. Na ty nyní nedosáhnou. Některé obce najednou nemají ani na mzdy a na veřejné osvětlení. Bude nutné jim nějak pomoci. Nejspíš budou muset dostat od státu nějaký překlenovací úvěr, než likvidátor rozprodá aktiva banky. To budou ovšem opět nečekané miliardy.
Problémem rozpočtu je i to, že počítá s nějakým růstem ekonomiky a s nějakou inflací. Zatímco před dvěma týdny vypadala očekávání těchto proměnných reálně a já jsem je chválil, nyní reálná nejsou. Růst ekonomiky bude jistě pomalejší a inflace vyšší.
Jak výrazně bude zasažený růst, je nyní předčasné říct, ale víme, že automobilky už hlásí přerušení některé výroby kvůli výpadkům komponent vyráběných na Ukrajině. Hlásí se už i hutě, které odebírají ukrajinskou železnou rudu. Hrozí jim pozastavení výroby. Tady se ukazuje, že vše bude záležet na tom, jak dlouho bude válka trvat. Čím bude delší, tím pomalejší růst uvidíme.
Růst cen pohonných hmot a plynu mezitím překonal veškeré předpoklady. Nafta za padesát korun za litr je tak drahá, že je jasné, že inflace bude nad 10 %. Zatímco lidé mohou přestat jezdit, s topením to je horší. Topit se musí. Nejspíš proto vláda přijde s nějakou dávkou na pomoc s drahým plynem. To budou další nečekané miliardy ze státního rozpočtu. Navíc toto bude jen podporovat inflační spirálu do budoucna. Inflace tak nebude jen krátkodobá, jak mnozí původně čekali.
Aby toho nebylo málo, bude nutné navýšit rozpočet ministerstva obrany a ministerstva vnitra. Ve světle ukrajinské války bude muset většina vlád změnit svůj přístup k obraně. Dlouhodobě podfinancované armády si budou žádat minimálně 2 % HDP tak, jak to chce NATO. Jenže to jsou další nečekané miliardy.
Ministr financí bude mít podle mě ještě složitější práci než za koronakrize. Vize prorůstového a protiinflačního rozpočtu se během dvou týdnů vypařila jak pára nad hrncem. Najednou bude rozpočet proinflační a pro růst tam moc místa nebude. V minulosti šlo ministry kritizovat za to či ono, ale nyní jsou v tom nevinně. Neexistují žádná hezká řešení. Válka tu je, migranti tu jsou a pomáhat se jim musí. Můžeme se bavit jen o míře pomoci. To je vše.
