Putinova junta: Kdo je kdo a kdo z nich nepřežije invazi na Ukrajinu
Co spojuje lidi z nejbližšího okolí Vladimira Putina? Často pocházejí z Petrohradu (kdysi Leningradu), kde se narodil i ruský prezident. Znají se většinou hodně dlouho, jsou to velcí nacionalisté, bývalí komunisté, často byli i agenti tajných služeb a chtějí obnovit zašlou slávu ruské impérium. Kdo je kdo v putinovské juntě?
Pokračování 2 / 10
Sergej Šojgu (66), ministr obrany (i války)
Pokud někdo poslušně a vehementně papouškuje názory Vladimira Putina, tak je to jeho dlouholetý pobočník Sergej Šojgu, od roku 2012 ministr obrany. Dnes je to ale spíše ministr války. Kromě armády se věnuje i tvorbě ideologie ruských imperiálních plánů. Stál za anexí Krymu v roce 2014. S prezidentem jezdil léta i na dovolenou a kdysi se dokonce spekulovalo o tom, že je možným nástupcem Putina. To se už ale podle všeho nestane, protože právě Šojgu měl na starosti reformy ruských ozbrojených sil a ty se, alespoň podle průběhu války na Ukrajině, moc nepovedly. Šojgu je Tuvinec (národ žijící na Sibiři) a někdy byl kvůli svému původu Rusy vysmíván. Ministr je obdivovatelem bělogvardějského generála Ungerna, kterému se přezdívalo Krvavý Baron. Sám Šojgu měl kdysi přezdívku Satan, protože předváděl nejrůznější bláznivé kousky. Prý jednou kvůli sázce přeplaval rozbouřenou řeku Jenisej, jindy jí měl přeskákat po plovoucích krách.
Pokračování 3 / 10
Valerij Gerasimov (66), náčelník generálního štábu
Gerasimov, který je současně i prvním náměstkem ministra obrany, byl pověřen provést invazi na Ukrajinu, a především úkolem zvítězit rychle. V tom ale neuspěl a musel pak zvolit taktiku bombardování a ostřelování, která ničí vše, co jí stojí v cestě. Mark Galeotti, bezpečnostní analytik a specialista na Rusko, popsal pro BBC tohoto generála jako „neusměvavého, zavalitého bručouna“. Hrál významnou roli při druhé čečenské válce (1999-2000), kdy použil ty nejbrutálnější metody boje, zejména zákeřné ničení civilních cílů. Je autorem vlastní „doktríny“, která kombinuje vojenské, technologické, informační, diplomatické, ekonomické, kulturní a dalších taktiky za účelem dosažení dlouhodobých strategických cílů. Jedním z nich je obnovení ruského impéria.
Pokračování 4 / 10
Nikolaj Patrušev (70), tajemník Bezpečnostní rady
Podle dostupných informací je to jeden z vůbec největších protizápadních jestřábů v blízkém okolí Putina, vedle kterého se pohybuje už od 70. let minulého století. Má na prezidenta obrovský a trvalý vliv. Patří do skupiny poslušných vykonavatelů jakýchkoli rozkazů svého vůdce. V letech 1999 až 2008 byl šéfem ruské tajné služby FSB. Britský soud označil právě Patruševa za strůjce operace, při které byl v roce 2006 ve Velké Británii otráven dvojitý agent Alexandr Litviněnko. Jeho syn Dimitrij pracuje ve vedení státní Ruské zemědělské banky, což je obvyklá metoda jak „zabezpečit“ rodině velké bohatství.
Pokračování 5 / 10
Alexander Bortnikov (70), ředitel tajné služby FSB
Západní média o něm píší jako o nedílné „součástí prezidentské svatyně“. Putin mu prý zcela důvěřuje. Domácí tajná služba FSB má navíc obrovský vliv na ostatní orgány státní moci. Hovoří se i o tom, že Bortnikov nechává běžně sledovat důležité a vlivné osoby země, aby pak předal možné diskreditující informace o nich Putinovi, kterého zná desítky let. Na rozdíl od západních států tajné služby v Rusku nepůsobí jako poradci vlády, ale přímo a denně zasahují i do politických a ekonomických věcí.
Pokračování 6 / 10
Sergej Naryškin (64), ředitel Služby vnější rozvědky SVR
Služba Vněšněj Razvedki je dnes hlavní zpravodajská služba Ruské federace zaměřená na zahraničí. Vznikla v roce 1991, úzce spolupracuje s vojenskou rozvědkou GRU a podléhá přímo prezidentu Putinovi. Z tohoto důvodu by měla stát i za organizací výbuchů v českých Vrběticích v roce 2014. Naryškin je po boku prezidenta desítky let, ale Putin jeho práci v posledních týdnech poněkud zpochybnil. Vše nasvědčuje tomu, že SVR dodala nevěrohodné informace prezidentovi i vládě právě o dění na Ukrajině. Naryškin stojí také v čele Ruské historické společnosti a z tohoto titulu poskytuje Putinovi podklady pro některá jednání a vystoupení. Společnost například tvrdí, že Ukrajina vlastně nikdy neexistovala a že Ukrajinci jsou Rusové.
Pokračování 7 / 10
Viktor Zolotov (68), velitel Národní gardy
Velmi pozoruhodná postava současného Ruska, přestože ve světě není tak známá. Je přímo zodpovědný za bezpečnost Putina. Kdysi byl i jeho osobním strážcem. V roce 2016 byl pověřen vytvořením a řízením Národní gardy (Rosgvardia), což je zvláštní odnož ozbrojených sil ve stylu pretoriánské gardy římského impéria. Kolik má přesně příslušníků, o tom se jen spekuluje. Objevují se informace, že celkem jí tvoří 250 tisíc možná až 400 tisíc osob (to se zdá ale hodně nadsazené). Garda není určena do dlouhého bojového nasazení, protože nemá těžkou výzbroj. Jednodušší bojové úkoly by ale zvládla dobře.
Pokračování 8 / 10
Sergej Lavrov (71), ministr zahraničí
Ve funkci ministra zahraničí je už od roku 2004. Přestože patří k nejznámějším tvářím putinovské éry a zahraniční média mu neustále visí na rtech a čekají, co řekne, ve skutečnosti je to prý pouze fíkový list pro cizinu. Velmi důležitý ale je, neboť často je to on (a jeho nechvalně známá mluvčí Marija Zacharovová), kdo pro zahraničí zarputile interpretuje myšlenky Putina a ruské vlády. Co si ovšem ve skutečnosti myslí, je podle některých expertů záhadou. Nedá to na sobě znát, protože je velmi mazaný a vypočítavý diplomat a má velké zkušenosti. Údajně původně ani nepodporoval invazi na Ukrajinu v takové podobě, v jaké se odehrává. Nechává si vždy otevřené dveře pro další jednání, ale jeho slovům věřit nelze, protože nakonec o všem rozhodně Putin.
Pokračování 9 / 10
Jurij Kovalčuk (70), Putinův bankéř a majitel médií
Ze všech ruských oligarchů má podle všech indicií největší vliv na Vladimira Putina. Patří mu podíly v bankách, v jedné z největších ruských pojišťoven (Sogaz), v operátorovi Tele2, má média i sociální sítě a přezdívá se mu „Putinův bankéř“. Podle odborníků je člověkem, se kterým Putin řeší na soukromých schůzkách své úvahy o historii a budoucnosti ruského impéria. Je šedou eminencí Kremlu a přímo doporučuje, kdo má sedět ve vládě. Putin s ním dokonce strávil v roce 2020 svoji covidovou karanténu. Je i formálním majitelem Putinovy luxusní dači na břehu Valdajského jezera, na kterou upozornil fond boje s korupcí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného.
Pokračování 10 / 10
Valentina Matvijenková (72), předsedkyně Rady federace
Rada federace je horní komora Federálního shromáždění. Nemá takové pravomoci jako Státní Duma, ale je teď důležitá z jiných důvodů. Schvaluje totiž nařízení prezidenta o vyhlášení válečného stavu a mimořádného stavu a také rozhoduje o užití armády za hranicemi Ruska. Matvijenkovou prostě Putin v některých případech potřebuje. Ona je mu přitom věrná už dlouho. Pomáhala také podle ruských zákonů řídit anexi Krymu v roce 2014. Hlavní slovo sice u Putina nemá, ale s její pomocí jsou „posvěcena“ válečná tažení. Je podobně jako mnoho ostatních jmenovaných na sankčním seznamu EU a USA.