Drahý benzín je ekonomická iluze. Pohonné hmoty jsou dvakrát levnější než před třiceti lety
V současnosti patří k nejdiskutovanějším problémům ceny pohonných hmot. Ceny benzínu a nafty vyrostly po Putinově vojenském vpádu na Ukrajinu zhruba o čtvrtinu, jelikož trhy zachvátila panika z následujícího vývoje.
Tato situace vyvolává spory, nakolik má do cenotvorby vstoupit státní regulace. Nikoli nepodstatným faktorem v tomto rozhodování je i současný stav veřejných financí.
Pro zasazení do celkového kontextu lze doložit srovnání, kolik litrů benzínu a nafty bylo možné koupit za průměrnou mzdu od roku 1993 do současnosti. Z přiložené infografiky vyplývá, že v letech 1993 až 2014 byla (s výjimkami 2008 a 2009) nižší koupěschopnost pohonných hmot než dnes. V této době řidiči za průměrnou mzdu nakoupili méně litrů benzínu a nafty, než v současnosti.
Ceny pohonných hmot se odvíjejí od nabídky a poptávky na světovém trhu. Od roku 2015 cena ropy Brent s odezníváním globální ekonomické krize stagnovala a kvůli snížení spotřeby poklesla během pandemie koronaviru.
Ve druhé polovině roku 2021 v době nárůstu postcovidové poptávky začala cena ropy stoupat a před invazí na Ukrajinu dne 24. února 2022 dosahovala téměř 100 dolarů za barel. Poté prudce stoupala až na 133 dolarů dne 8. března a tento vývoj okamžitě kopírovaly ceny benzinu a nafty.
9. března došlo k pádu ceny ropy na 112 dolarů, trh se uklidnil a propad pokračoval až do hodnoty 100 dolarů za barel ke dni 15. března, což je zhruba úroveň před zahájením invaze. Pokles cen benzinu a nafty je však mnohem pomalejší, což vyvolává pochybnosti o manipulacích obchodníků s maržemi pohonných hmot.
