Jefim Fištejn: Jak vypadá ruský mír na Ukrajině
Na internetu lze najít výjev z moskevských ulic, jak těžkooděnci zatýkají protestující ženu, která na veřejnosti nahlas zpívá i u nás známou dětskou písničku Ať nás vždy slunce hřeje. Na otázku, čím se nebohá žena provinila, když milý popěvek vysloveně oslavuje mír, policista nevrle opáčí: „No právě… vždyť by se mohla prozpívat až k refrénu: Ať je vždy klid a mír!“
Chápu, že se vždycky najde umanutý magor, jehož bublinu nelze propíchnout ničím, ani fakty, ani obrázky. Cokoli prohlásí za vytržené z kontextu, padělané nebo překroucené. Pro tuto kategorii předkládám nikoli výklad, nýbrž samotný kontext. Před několika dny ruská vládní agentura RIA Novosti, součást státem vlastněného holdingu Rusko dnes, zveřejnila zásadní článek kremelského politického technologa Timofeje Sergejceva pod názvem Co Rusko bude muset udělat s Ukrajinou. Uvedu základní teze článku, od něhož se Kreml nikdy nedistancoval, tudíž může být pokládán za oficiální metodický návod k jednání. Myšlenky tvořící současnou ideologii Ruska jsou ilustrovány přesným překladem odpovídajících pasáží do češtiny.
Nacismus není ideologie jednotlivců, nýbrž naprosté většiny Ukrajinců.
„Vinu na stávající situaci nenese jenom mocenská „věrchuška“, ale velká většina lidových mas, jež se sestávají z nacistických pomahačů a kolaborantů. To oni podporovali nacistickou moc a přitakávali jí. Spravedlivé potrestání této části obyvatelstva je třeba brát jako nevyhnutelné břemeno spravedlivé války proti nacistickému systému.“
Denacifikace předpokládá „začistku“ celé Ukrajiny, země nesmí být suverénní.
„Mezi ozbrojenými silami Ukrajiny, tzv. národními bataliony a územní domobranou, neexistují žádné rozdíly. Všichni mají stejný podíl na nevídané brutalitě vůči civilnímu obyvatelstvu, nesou stejnou vinu na genocidě ruského národa, na porušování zákonů a pravidel vedení války. Váleční zločinci a aktivní nacisté musí být odstrašujícím způsobem potrestáni.
Denacifikace může být uskutečněna pouze vítězem, což předpokládá jeho bezpodmínečnou kontrolu samotného procesu denacifikace. Vyžaduje to ustanovení moci, jež bude takovou kontrolu zajišťovat. Proto denacifikovaná země automaticky ztrácí jakoukoli suverenitu.
Proces denacifikace musí trvat ne méně než po dobu jedné generace, která se musí narodit, vyrůst a dosáhnout zralosti již v podmínkách denacifikace.“
Samotné slovo Ukrajina musí být vymazáno.
„Název Ukrajina napříště nesmí být používán jako označení národa nebo jakéhokoli denacifikovaného státního útvaru na území osvobozeném od nacistického režimu… Denacifikace nutně musí být doprovázena deukrajinizací, což předpokládá zneuznání zcela umělého a sovětskou mocí prosazeného sebeidentifikačního termínu používaného pro etnické označení obyvatelstva historických území Maloruska a Novoruska.“
Jelikož ukrajinské obyvatelstvo i teď čítá přes 40 milionů lidí a citovaný oficiální manifest jejich větší část označuje za nacisty předurčené k vymýcení, je jasné, že Rusko bude muset technologicky přijatelným způsobem usmrtit desítky milionů Ukrajinců. Je to více, než kam sahala představivost hitlerovských pochopů.
Autor článku Timofej Sergejcev je známý prokremelský politický technolog. Sám sebe pokládá za filozofa a následovníka duchovního dědictví Zinovjeva a Ščedrovického a jejich myšlenky „činorodého postoje“. V roce 1999 byl šéfem volebního štábu prezidentského kandidáta Leonida Kučmy a v roce 2004 poradcem svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Je sloupkařem agentury RIA Novosti, pravidelným účastníkem propagandistických moskevských talkshow. Článek vládní agentura otiskla 3. dubna, tj. už po odhalení krvavých zločinů v Buči, Irpini, Hostomelu, Borodjance. Pro nedůvěřivé: článek je k nalezení na stránce RIA Novosti i teď. Že nebyl odstraněn, znamená, že vyjadřuje oficiální postoj ruské vlády.
Chápu, že i po přečtení článku se najdou podivíni, kteří prohlásí, že se jedná o nezávazný názor jednoho publicisty a že i kdyby to byla pravda, Evropy ani nás se tato válka vlastně netýká. Proto ocituji jiného autora, který není pouze představitelem moci, ale byl jmenován úředníkem odpovědným za koordinaci válečných úsilí v rámci postsovětského vojenského paktu.
Dmitrij Medveděv, bývalý to prezident s pověstí liberála, napsal věty, které odhalují skutečné záměry Kremlu: „Nejdůležitějším cílem je změnit krvavé a falešnými mýty opředené vědomí části dnešních Ukrajinců. Cílem je mír pro budoucí generace samotných Ukrajinců a možnost konečně vybudovat otevřenou Eurasii – od Lisabonu po Vladivostok.“
Nepatři náhodou území ČR také tak trochu do tohoto zeměpisného prostoru?
