Válka na Ukrajině ve srovnání s jinými konflikty: Ztráty jsou hrozivé
Ukrajinští představitelé zpočátku vlastní ztráty na lidech a výzbroji vůbec neuváděli. Projevovali stejně malou sdílnost jako ruský agresor. Ruské ztráty sice zveřejňují, tyto počty je však třeba brát s velkou rezervou, neboť je obvykle provází poznámka: „Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.“
Teprve v červnu uvedl poradce šéfa kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak, že při obraně státu denně padne až dvě stě ukrajinských vojáků! To představovalo dosud nejvyšší odhad ztrát zveřejněný Kyjevem. Ministr obrany Oleksij Reznikov hovořil podle agentury Interfax-Ukrajina o stovce padlých a pěti stech raněných denně. Prezident Zelenskyj přitom ještě počátkem června uváděl šedesát až sto padlých denně. Poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč rovněž v červnu nepřímo potvrdil, že ve válce zahynulo již asi 10 000 ukrajinských vojáků, přičemž ruské ztráty jsou prý „násobně vyšší“.
Davyd Arachamija, poslanec a hlavní vyjednávač s Ruskem, šel zatím nejdál a prohlásil, že v Donbasu denně umírá až pět set (!) ukrajinských vojáků a dalších tisíc je raněno. Je jasné, že několik set kilometrů východně od našich hranic zuří nejrozsáhlejší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. O jak hrozivá čísla ukrajinských vojenských ztrát se jedná (jsou-li ovšem pravdivá), si přiblížíme srovnáním se ztrátami v jiných válkách.
Britové ve Francii a Flandrech za Velké války
Obsáhlá kompilace Statistika vojenského úsilí Britské říše za Velké války 1914–1920, vydaná v Londýně roku 1922, uváděla počty raněných britských vojáků na západní frontě v údobí klidu. Od 1. listopadu do 26. prosince 1915, tedy za 56 dní, utrpělo zranění 11 665 vojáků, tj. denně průměrně 208. Od 27. prosince 1915 do 20. ledna 1916 (24 dní) jich bylo raněno 5969, tedy v průměru 249 denně. Od 3. do 20. prosince 1916 (18 dní) dosáhl počet raněných 5214 (290 denně). Od 31. prosince 1916 do 27. ledna 1917 (28 dní) činil 6163 raněných (209 denně) a od 30. prosince 1917 do 2. března 1918 (63 dnů) 14 174, tj. 225 denně.
V období bojové aktivity počet raněných pochopitelně dramaticky narůstal. Od 1. do 29. července 1916, během první fáze nesmírně krvavé a gigantické bitvy na Sommě, tedy za 29 dní, utrpělo zranění 116 207 britských vojáků, což představuje denní průměr 4007 raněných!
Yankeeové jdou do války
To k americké pozemní armádě, pod niž spadalo i Armádní letectvo Spojených států (USAAF), byl počátek druhé světové války ve srovnání s hekatombami, jaké přinášela například spojenecká Rudá armáda, poměrně milosrdný. V prosinci 1941, po přepadení Pearl Harboru, dosáhly její bojové ztráty podle závěrečné zprávy Armádní bojové ztráty a nebojová úmrtí ve druhé světové válce (7. prosince 1941–31. prosince 1946) z roku 1953 1093 vojáků, z toho 493 mrtvých a z nich 467 padlých v boji, a 566 raněných a postižených úrazy. Za celý rok 1942 vzrostly na 40 042 osob, z toho 17 612 představovala bojová úmrtí a z nich jen 4497 padlých v boji, a 4597 raněných a postižených úrazy. Podle výše zmíněných údajů jsou ukrajinské bojové ztráty za čtyři měsíce trvající Putinovy agrese vyšší nežli americké za rok největšího a nejkrvavějšího konfliktu všech dob!
V roce 1966 činila bojová úmrtí ve vietnamské válce podle knihy Micheala Clodfeltera Vietnam ve vojenské statistice 5008 amerických vojáků. Dalších 1045 zemřelo z nebojových příčin a 30 093 utrpělo zranění, z nichž 16 526 si vyžádalo hospitalizaci.
Rusko-ukrajinská válka tedy aspiruje na jeden z nejkrvavějších konfliktů v Evropě po druhé světové válce a zatím nikdo není schopen spolehlivě říci, kdy a jak skončí.
