Slavný vzorec byste hledali marně. Před 115 lety vyšly Einsteinovy články, které změnily svět
Začátek 20. století značil posun snad v každém odvětví. Gugliemo Marconi uskutečnil první radiotelegrafní spojení přes Atlantik, Thomas Alva Edison si nechal patentovat elektromobil. Stranou nezůstal ani tehdy mladý fyzik Albert Einstein, ten 27. září 1905 zveřejnil čtyři články, které způsobily revoluci ve vědeckém prostředí.
Rodák z Ulmu měl za sebou třaskavé mládí, už v době studií střední školy pokukoval po curyšské univerzitě. Tam ho přijali v roce 1896, v témže roce se Einstein zřekl německého občanství a stal se Švýcarem. Po absolvování Polytechniky se začal poohlížet po pracovních příležitostech. Jeho snem bylo pracovat na akademické půdě, což se mu zprvu nepodařilo. Jedním z důvodů byl Einsteinův mladý věk.
Bude to v němčině!
Díky známostem nakonec získal zaměstnání jako úředník na patentovém úřadě. Už v té době probíhal jeho výzkum v oblasti fyziky. V roce 1905 získal doktorát na curyšské univerzitě, ve své práci se věnoval molekulám. V okamžiku, kdy měl před jménem honosnější titul, zveřejnil své čtyři články, které vešly do historie.
Vědecká obec si je mohla přečíst na stránkách odborného časopisu Annalen der Physik. Tehdejší šéfredaktor Paul Karl Ludwig Drude apeloval na to, aby články byly v němčině, což pro Einsteina nebyl problém. Už koncem dubna dokončil své teze, které měl podložené dlouhodobým výzkumem. Vydání přišlo až o několik měsíců později.
První z nich se věnoval Brownovu pohybu, další se dotkl fotoelektrického jevu. Ve třetím příspěvku se zaměřil na speciální teorii relativity. S tímto objevem mu měla údajně pomáhat jeho tehdejší manželka srbská fyzička Mileva Maričová. Teorie byla popsána o deset let dříve než obecná teorie relativity.
V posledním článku s názvem „Závisí setrvačnost tělesa na jeho energii?“ představil světu vztah mezi energií a hmotností. Přesněji popsal vztah, ve kterém je „E“ energie rovna „m“ hmotnosti krát „c“ rychlosti světla ve vakuu na druhou. Jako zajímavost můžeme vnímat fakt, že ikonická rovnice E=mc² v článku chyběla, protože Einstein používal pro veličiny jiná písmena. Na řádcích Annales der Physik se objevil vztah m=L/c².
Fyzik celebritou Po publikování nastala živá diskuze o Einsteinových objevech. Někdo je začal zpochybňovat tím, že šestadvacetiletý fyzik nemůže mít kapacitu na takové závěry. Opak byl pravdou a většina vědců dala Einsteinovi za pravdu. Někteří dokonce tvrdili, že až po přečtení článků si některé věci ujasnili. Roku 1905 se začalo říkat „annus mirabilis“, což v latinském překladu znamená zázračný rok.
Pro Einsteina bylo zveřejnění práce průlomem v kariéře. Tři roky poté získal místo na bernské univerzitě a stala se z něj známá osobnost. V dalších letech působil především v Německu, kde byl ředitelem Fyzikálního ústavu císaře Viléma v Berlíně. Když se k moci dostal Adolf Hitler, Einstein emigroval do Spojených států, kde zůstal až do své smrti.
V pozdějších letech se věnoval několika dalším výzkumům. Naléhal na prezidenta USA, aby sestrojil atomovou bombu. Na Projektu Manhattan se však výrazně nepodílel. „Válka je nemoc,“ nechával seněkolikrát slyšet zapřisáhlý pacifista Einstein. Do dějin Československa vstoupil dopisem, kterým chtěl zachránit odsouzené v procesu s Miladou Horákovou. Patrně nejznámější fyzik světa zemřel 18. dubna 1955, zhruba padesát let od vydání revolučních příspěvků.
