Noemova archa na Měsíci: Kam ukrýt vzorky DNA pro případ globální katastrofy?
Globálních katastrof hrozících pozemskému životu je víc než dost, od pádu asteroidu nebo komety přes supervulkány a klimatické změny až po jadernou válku. Starost o osudy případné hrstky přeživších nemají jen autoři postkatastrofických thrillerů, ale i někteří vědci.
Zatím nejnověji se jim snaží ulehčit život tým Jekana Thangy z University of Arizona, který pro ně chce vybudovat jakousi obdobu Noemovy archy. Ta nemá plout po vlnách pozemského oceánu, ale bude se ukrývat pod povrchem Měsíce.
„Země je nejisté místo,“ konstatoval Jekan Thanga při příležitosti zveřejnění záměru na 42. konferenci aerokosmického průmyslu IEEE AeroConf 2021 letos v březnu. „Před 75 000 lety bylo lidstvo na pokraji vyhynutí po explozi supervulkánu Toba, která způsobila 1000 let trvající globální zimu. V dnešní civilizaci by byly důsledky takové události ještě katastrofálnější.“
Tým profesora Thangy navrhuje využít lávové tunely, které byly na Měsíci objeveny roku 2013, a umístit v nich objekty uchovávající DNA v podobě spermatu, vajíček a dalšího zárodečného materiálu 6,7 miliónu druhů pozemských organismů. Hluboko pod povrchem Měsíce by byly vzorky chráněné před kosmickým zářením, výkyvy teplot a dalšími nepříznivými vlivy po dlouhou dobu, protože Měsíc několik miliard let nevykazuje žádnou geologickou aktivitu. Zařízení úkrytu by zásobovaly elektřinou solární panely umístěné na povrchu.
Jekan Thanga předpokládá, že pro vybudování takového úkrytu by bylo třeba vypravit na Měsíc 260 raket s nákladem materiálu, techniky a genetického materiálu. Poukazuje na to, že stavba Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) si vyžádala 40 startů, projekt proto nepokládá za nemožný.
Podobné zařízení už existuje na Špicberkách, kde podzemní úkryt Doomsday Vault obsahuje více než 4000 semen rostlin z celého světa. Měsíční Noemova archa by ale poskytovala jistější ochranu – například při srážce Země s asteroidem. Pro případné přeživší by ale byla poněkud obtížně dosažitelná.
