1000 km za hodinu: Čína testuje projekt unikátního rychlovlaku na magnetickém polštáři
Pro české vlaky by byl úspěch, kdyby dosáhly alespoň té spolehlivosti, jakou měly za časů císaře Františka Josefa, ale – věřte nebo ne – jinde už jsou dál. Dokonce tak daleko, že vozy zbavují kol s cílem dosáhnout rychlosti srovnatelné s tryskovými letadly. Letos v dubnu Čína oznámila, že společnost CASIC testuje vlak na magnetickém polštáři, schopný jízdy rychlostí až 1000 km/h.
Zatím při testech dosáhl magnetický vlak státní společnosti CASIC (China Aerospace Science and Industry Corporation) „jen“ rychlosti 623 km/h, což je o bezmála 200 km/h víc než nejrychlejší vlak v komerčním provozu a rychlostní rekord i mezi experimentálními stroji tohoto typu. Konstruktéři však věří, že je to teprve začátek, protože jejich vlak je v testovacím provozu teprve od února 2024. Už se nechali slyšet, že cílem je 1000 km/h, tedy víc, než obvykle létají běžná dopravní letadla. Je to možné díky tomu, že vlak se pohybuje na magnetickém poli tunelem, z něhož je částečně vyčerpán vzduch.
Taková konkurence letecké dopravě by dávala smysl, protože vlak má menší spotřebu energie, nepotřebuje fosilní paliva a je přátelštější k životnímu prostředí. Zkrátka by nepřišli ani cestující, kterým by odpadly zdlouhavé cesty na letiště, protože vlaky mohou jezdit přímo do center velkoměst.
V čínských sdělovacích prostředcích se objevily názory, že s touto technologií je možné dosáhnout rychlosti až okolo 4000 km/h. To je ještě víc, než byl rekord tryskového letadla Lockheed SR-71 Blackbird, který činil 3529,6 km/h. (Pro úplnost je nutné dodat, že absolutní rychlostní rekord pilotovaných letadel drží North American X-15 s 7274 km/h, ale to byl raketoplán, který nestartoval běžným způsobem, protože ho v první fázi letu vynášel bombardér B-52.)
„Takové vlaky by výrazně proměnily celou společnost,“ komentoval čínský rekord Jonathan Couldrick z Australské národní univerzity (ANU). „Zvětšila by se vzdálenost, z níž by mohli lidé v rozumném čase dojíždět do metropolí. Současně by měly příznivý vliv na životní prostředí.“
U čínských sdělovacích prostředků sice někdy není lehké odlišit realitu od propagandy, přesto je zřejmé, že jejich konstruktéři se v tomto oboru dostali velmi daleko, dokonce možná nejdál na světě.
Jak to dokázali?
Komu ujel vlak
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!