Co nám asi chce? Kulový blesk zůstavá stále nevysvětlenou záhadou

Oficiální věda existenci kulového blesku dlouho popírala a vykázala jej do společnosti jezinek, hejkalů a jiných pohádkových bytostí. Tomu odpovídá i jedno ze starších vědeckých „vysvětlení“ jeho podstaty: mělo jít o sovy, které se ve shnilých pařezech obalily výtrusy světélkujících hub.

Kulový blesk pak na svou existenci upozornil poněkud drsnějším způsobem. Šestého srpna 1758 zabil v Petrohradě baltskoněmeckého fyzika Georga Wilhelma Richmanna (1711–1753) při riskantním měření elektrického náboje na ne­uzemněném svodu hromosvodu. Podle zpráv jeho asistenta M. Sokalova tehdy vyskočila z konce drátu modravě zářící koule o průměru deseti centimetrů a zasáhla nešťastného vědce přímo doprostřed čela. Byl na místě mrtev. Kulový blesk mu ještě stačil také ožehnout boty i kabát, vyrazit dveře z pantů a rozštípnout jejich rám. „Jeho tělo leželo pod troskami vědeckých přístrojů jako tělo dělostřelce, který zahynul v bitvě u své zbraně,“ hlásila dobová zpráva.

Jinak se kulový blesk k lidem většinou chová spíš ohleduplně, ale nelze na to spoléhat. Má se za to, že za nejhorší tragédií způsobenou bouřkovým výbojem na našem území ve skutečnosti stál právě on.

Ďábelský vrah v chrámu Páně

Dnes je Koňákov městskou částí Českého Těšína v okrese Karviná. Začátkem 20. století to ještě byla samostatná vesnice. Psal se 17. květen 1906, když se obyvatelé obce v evangelickém kostele naposledy loučili s rolníkem Michalem Farnem. Nikdo z přibližně stovky účastníků pohřbu netušil, že jejich mrtvý soused není jediný, kdo se toho dne ze hřbitova už nikdy nevrátí, a že se jejich obec toho dne stane držitelkou smutného rekordu v počtu zabitých jedním zásahem blesku.