Balón Böhmen a kosmické záření aneb Zapomenutá česká stopa ve výzkumu paprsků z vesmíru

Mohla by to být scéna z nějaké verneovky, tohle se však skutečně stalo. Na louce je k zemi připoutaný velký balón, do kterého se chystá nastoupit muž s mohutným knírem. To, co pak podnikne, je velmi riskantní. Nejenže jde o krk při samotné vzduchoplavbě, kdy je člověk jen bezmocnou hříčkou větru, ale při tomto letu musí pilot navíc vystoupat co nejvýš, aby měl podnik smysl. Muž s knírem je fyzik Victor Franz Hess. Chce dokázat, že z vesmíru na naši planetu dopadá kosmické záření. Jenže vesmír je vysoko, zatímco smrt číhá na vzduchoplavce už mnohem níž. Roku 1875 se udusili Joseph Crocé-Spinelli a Theodore Sivel pod košem balónu ve výšce 8600 metrů, nyní, tedy roku 1912, musí Victor Hess balancovat na hranicí mezi smrtí a výškou, v níž by se jednoznačně projevovala radioaktivita přicházející z hlubin neznáma.

Jako celebrity jsou obvykle oslavováni lidé, kteří toho dokázali mnohem méně než riskovat život pro vědu při odvážných výstupech v balónu, byť za to získali Nobelovu cenu. Victora Hesse u nás skoro nikdo nezná… Ani dobový tisk si jeho cesty téměř nevšiml. Navíc byl muž v balónu Böhmen (Čechy) Němec. O čtvrt století později si však s nacisty nezadal, musel před nimi utéct.

U komunistů si zase po válce udělal vroubek, když pokračoval v úspěšné vědecké kariéře na Západě, takže bývá často uváděn jako americký fyzik. Teprve roku 2012 připomnělo Muzeum města Ústí nad Labem sté výročí objevu kosmického záření výstavou a odhalením pamětní desky. Pro laickou veřejnost v Česku však zůstává nositel Nobelovy ceny Victor Hess pořád neznámou postavou.

Radioaktivita

Victor Franz Hess se narodil 24. června 1883 v rakouském Štýrsku na zámku Waldstein, protože jeho otec Vinzenz Hess byl lesníkem ve službách rodu Oettingen-Wallerstein. Victor maturoval na gymnáziu v Grazu, pak následovalo studium fyziky na tamní univerzitě. Jeho diplomová práce se týkala lomu paprsků v kapalných směsích. Když začal pracovat na vídeňské univerzitě, zaujal ho největší hit tehdejší fyziky: radioaktivita.