Případ Ötzi: Mumie z ledovce stále skrývá mnoho nerozluštěných tajemství
V noci na opuštěném místě byste ho asi potkat nechtěli: zarostlá osmahlá tvář se zapadlýma očima, v ruce luk, za pasem nůž a sekerku, na sobě zvířecí kůže. A přesto se z tohohle na pohled neurvalého chlapíka stala světová celebrita. Je totiž starý více než pět tisíciletí a neublíží ani mouše, protože jde o nejstarší evropskou mumii, známou jako Ötzi. Od jejího nalezení v Ötzalských Alpách uplynulo 33 let.
Po svém nalezení v ledovci 19. září 1991 vzbudil Ötzi velký rozruch, když se ukázalo, že žil přibližně mezi lety 3275 až 3230 před naším letopočtem. Díky dokonale zachovanému tělu, oděvu, zbraním a osobním potřebám otevřel vědcům okno do života Evropanů na sklonku doby kamenné. Laickou veřejnost pak zaujaly známky toho, že se vysoko v horách možná ocitl na útěku. Svým pronásledovatelům nakonec neunikl a zemřel násilnou smrtí.
Rekonstrukce toho, jak mumie vypadala za živa, představila evropského divouse s dlouhými vlasy a vousy, který často pobýval na slunci. Jenomže poslední výzkumy na Ötziho prozradily, že nejspíš vypadal docela jinak.
Plešatý diabetik
Ötzi se hned po nálezu stal objektem soustředěné pozornosti vědců, přesto tehdy o sobě zdaleka všechno neprozradil – a další překvapení přicházejí. Zatím poslední genetický výzkum jeho ostatků, který loni pomocí modernějších metod provedli antropologové z Institutu Maxe Plancka v Lipsku a výzkumného centra Eurack Research v Bolzanu, zcela změnil dosavadní představy o tom, kým byl a jak vypadal. Když vědci porovnali jeho genom s genomem ostatních Evropanů té doby, ukázalo se, že obsahuje mnohem větší podíl genetické informace lidí z Anatólie v Malé Asii (dnešní Turecko), než tehdy bylo v Evropě běžné.
„Zdá se, že jeho předkové přišli do oblasti Alp přímo z Anatólie, aniž by se tady mísili se zdejšími skupinami lovců a sběračů,“ prohlásil spoluautor studie Johannes Krause, vedoucí katedry archeogenetiky Institutu Maxe Plancka. „Bylo to pro nás velké překvapení.“
Studie také změnila dosavadní představy o Ötziho vzhledu: všechno naznačuje, že měl mnohem tmavší kůži než zdejší lidé, na hlavě už mu chybělo dost vlasů a možná měl i sklony k obezitě a k diabetu druhého typu.
„Je to nejtmavší kůže, jakou jsme dosud u Evropanů zaznamenali,“ konstatoval další spoluautor studie – Albert Zink z Eurac Research. „Dříve se předpokládalo, že mumie ztmavla během doby, kdy se nacházela v ledu, ale genom naznačuje, že je to jeho původní barva kůže. Pravděpodobně také neměl na hlavě dlouhé husté vlasy, jak je to vidět na předchozích rekonstrukcích, ale protože už byl ve středním věku, moc vlasů neměl. Našli jsme totiž gen prozrazující náchylnost k plešatosti. To také vysvětluje, proč mumie skoro žádné vlasy neměla. Je ale pravděpodobné, že navzdory genetickým dispozicím se u něj obezita a cukrovka nestačily až do jeho násilné smrti projevit, protože žil zdravým životem a pohyboval se ve volné přírodě,“ dodal Albert Zink.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
