Auguste Piccard byl zkušený vzduchoplavec. Napadlo ho, že by dutou ocelovou kouli v hlubinách oceánu místo lana nesl balón.

Auguste Piccard byl zkušený vzduchoplavec. Napadlo ho, že by dutou ocelovou kouli v hlubinách oceánu místo lana nesl balón. Zdroj: Pictorial Press, Pictoral Press Ltd / Alamy / Profimedia

Profesor Piccard před gondolou svého stratosférického balónu
Batyskaf s charakteristickými černými pruhy. Ty označovaly místa, kde byl trup zpevněn přepážkami oddělujícími jednotlivé komory s benzínem.
2 Fotogalerie

Den, kdy lidstvo dosáhlo dna: Drtivý tlak vody dlouho zabraňoval průzkumu mořských hlubin

Jan A. Novák

Roku 1960 už badatelé a dobrodruzi stanuli na nejnepřístupnějších místech naší planety: přešli napříč kontinenty, byli na obou pólech i na nejvyšší hoře. Hlubiny oceánu střežené drtivým tlakem jim však stále vzdorovaly. Teprve 23. ledna 1960 se podařilo dosáhnout i nejhlubšího místa naší planety — batyskaf Trieste pilotovaný Jacquesem Piccardem a Donem Walshem sestoupil na dno Marianského příkopu do hloubky 11 kilometrů.

Do přistání lidí na Měsíci ještě zbývalo devět let, přesto sestup na nejhlubší místo oceánu s vesmírem nejspíš trochu souvisel. Krátce předtím Sovětský svaz vypustil první umělý satelit Země a ve světovém veřejném mínění to mělo nečekaný ohlas. Američanům se dohnat náskok komunistické konkurence příliš nedařilo, ale hrot rudé propagandy se rozhodli otupit jinak: „Když vy na oběžné dráze, tak my v moři!“

Ve skutečnosti vůbec nešlo o snadný cíl. Nejspíš to bylo ještě mnohem obtížnější než připevnit na špici balistické rakety malou kouli s vysílačkou, vystřelit ji na nízkou oběžnou dráhu a nazvat ji Sputnik 1.

Nejhlubším místem oceánu je hlubina Challenger, jejíž dno se nachází v hloubce 10 936 metrů (údaje z různých zdrojů se mírně liší). Pro srovnání: nejvyšší hora světa Mt. Everest je vysoká 8848 metrů, takže by tu pohodlně celá zmizela, a ještě by nad ní k hladině zbývalo místo asi tak na jednu Sněžku s jedním Řípem navrch.

Problém ovšem není hloubka, ale tlak, jenž v ní panuje. Na dně hlubiny Challenger je přibližně tisíckrát větší než na povrchu moře, takže silou hydraulického lisu udělá šrot z každé vojenské ponorky a neodolají mu ani výzkumné mini­ponorky. Muselo se na to tedy jít jinak. Naštěstí jeden Švýcar už delší dobu věděl jak.

Ze stratosféry do hlubin

Profesor Auguste Piccard (1884 až 1962) by mohl být hrdinou nějaké vernovky. S vysokou vyzáblou postavou, knírem a dlouhými vlasy budil výstřední badatel pozornost všude, kde se objevil, ale ještě větší zájem vyvolávaly jeho dobrodružné nápady. Mimo jiné létal v balónu, aby měřil charakteristiky atmosféry a kosmického záření. S tím se ale nespokojil; roku 1932 nahradil otevřený balónový koš uzavřenou přetlakovou gondolou z hliníku a stal se v ní prvním člověkem, který dosáhl stratosféry.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!