Vědci objevili gen alkoholismu
Možná vás to také napadlo. Proč se z někoho stane alkoholik a někdo jiný může bez zjevných problému v případě potřeby s pitím přestat? Na tuto otázku nebyla dlouho jednoznačná odpověď. Možná, že nyní vědci tento problém vyřešili. Objevili totiž „gen alkoholismu“ u myší. Tým výzkumníků z pěti britských univerzit publikoval své závěry v časopise Nature Communications.
Zatím sice známe gen spouštějící alkoholismus pouze u myší, odborníci se ale domnívají, že mechanismus vzniku závislosti bude podobný i u lidí. Když je gen „poškozený“, jeho držitel snadněji spadne do závislosti. Hlodavci s tímto poškozením byli ochotni pro to, aby se k alkoholu dostali, udělat všechno. Pokud měli možnost, byli neustále opilí.
Normální laboratorní myši nemají o lihové nápoje velký zájem. Pokud mají k dispozici vodu, pijí alkohol jen málo, nebo vůbec. Pokud ale měli pokusní hlodavci modifikovaný gen Gabrb1, na „láhev“ se doslova vrhali. V 85 procentech dávali nápojům přibližně o síle vína přednost před vodou. Aby se k pití dostala, zvířata byla ochotna překonávali stále obtížnější překážky, které jim vědci kladli. Nakonec byly myšky permanentně pod vlivem.
Jeden z autorů studie, specialista na jaterní choroby Quentin Anstee z univerzity v Newcastlu, k tomu poznamenal, že se až nechce věřit, jak taková malá změna v jediném genu může mít tak obrovský dopad na komplexní fenomén, kterou je závislost na alkoholu. „Budeme se snažit potvrdit, zda má tento gen podobný účinek i u lidí. Samozřejmě musíme přihlédnout k tomu, že lidská závislost na alkoholu je mnohem složitější, protože zde hrají roli také různé společensko-sociální faktory,“ poznamenal Anstee.
Změna, kterou vědci zkoumají, se týká jediné mutace v genu Gabrb1, která kóduje jednu z důležitých součástí GABA receptorů v mozku. Na GABA receptor se váže kyselina gama-aminomáselná, která působí jako inhibiční (tlumivý) neurotransmiter, reagující například na alkohol a také některá sedativa.
Ukazuje se, že mutace genu Gabrb1 způsobuje, že GABA receptor je aktivován, i v nepřítomnosti stimulu. Dochází pak ke změnám v oblasti mozku, která je zodpovědná za kontrolu příjemných pocitů. Zmutovaní hlodavci byli proto neustále stimulováni k tomu, že – aby pocítili uspokojení – museli se napít alkoholu. Proto dělali všechno možní, aby se k dávce dostali.
Další z vědců, kteří se účastní výzkumu je prof. Howard Thomas. Podle jeho slov bylo už z dřívějších studií známo, že se GABA podílí na řízení spotřeby alkoholu také u lidí. „Je dobré, že se nám podařilo objasnit mechanismus fungování této mutace u myší. Teď ho budeme moci studovat i u lidí,“ řekl Thomas.
