Velký úspěch čínské kosmonautiky. Nefritový králík začal jezdit po Měsíci
Po téměř čtyřiceti letech opět na Měsíci bezpečně přistála robotická sonda vyrobená lidskou rukou. Stalo se tak v sobotu, kdy na povrch nejbližšího vesmírného tělesa usedl čínský modul Čchang-e 3 s lunárním vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj.
Šlo o první měkké přistání na Měsíci od roku 1976, kdy tam dorazila sovětská sonda Luna 24. Poté, co modul přistál v oblasti zvané Duhová zátoka, vypuklo v řídícím středisku v Pekingu nadšení.
Šestikolový Nefritový králík (čínsky Jü-tchu), několik hodin po přistání vyjel na samostatnou pouť po lunárním povrchu. Robot je vybaven kromě sady fotografických přístrojů, mechanickými rameny, s jejichž pomocí může vyvrtávat vzorky lunární půdy. Je schopen zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí až 220 metrů za hodinu. Váží 120 kilogramů. Energie získávaná prostřednictvím solárních panelů by mu měla vystačit alespoň k tříměsíčnímu zkoumání povrchu Měsíce.
Modul Čchang-e vynesla k Měsíci raketa Dlouhý pochod, která vystartovala ze Země 2. prosince. Za 112 hodin urazila vzdálenost mezi Zemí a Měsícem, což je zhruba 380 000 kilometrů. Poté obíhala Měsíc, až se dostala na optimální dráhu pro přistání.
Mimochodem zajímavé je pojmenování modulu: Čchang-e je čínská bohyně Měsíce, česky nazývaná jako Měsíční paní nebo Měsíční víla a Nefritový králík byl její společník, který se na zemskou oběžnici dostal za odměnu pro svou obětavost. (Podle legendy totiž nabídl hladovému poutníkovi jako potravu své maso.)
Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, což Peking plánuje zhruba na rok 2020.
Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít rovněž využitelné suroviny. Vzdálenější plány počítají se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.
