12 nejzajímavějších vědeckých objevů roku 2013
Reflex přináší tucet nejvýznamnějších objevů a vědeckých zajímavostí roku 2013. Vybrat nejdůležitější vědecké zprávy a objevy z celého roku je nevděčná práce. Nejde jen o složitost porovnávání práce antropologů, astronomů a třeba fyziků, ale hlavně o těžkou dohlédnutelnost praktických důsledků dnešních objevů do budoucna. Nelze proto vyloučit, že nějaký přelomový objev v našem seznamu chybí, to je ale riziko každého výběru.
1. Možná bude mít pro budoucnost největší význam vystoupení nizozemského vědce, který počátkem srpna na veřejné ochutnávce představil „umělý hamburger“, vyrobený z masa, které jeho tým z Maastrichtské univerzity laboratorně vypěstoval z kmenových buněk krávy. K čemu by jeho objev mohl vést si celkem každý z nás dovede představit.
2. To další objev, tentokrát fyziků, už tak snadno pochopitelný není. Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) totiž potvrdili, že objevili novou částici, která by mohla být předpovídaný Higgsův boson. Pro teoretické fyziky by to byl převrat, co bude tento objev znamenat pro nás ostatní, to ještě uvidíme.
3. Vysoce důležité mohou být i výzkumy týkající se lidských kmenových buněk. Vědci z Masarykovy univerzity objevili enzym, který v raném stadiu vývoje člověka rozhoduje, zda se konkrétní buňka stane základem vnitřních orgánů, anebo nervového systému. o budoucím účelu kmenových buněk.
4. Vědci také mohli na vlastní oči pozorovat v roce 2013 zajímavý vesmírný jev. V únoru se v Rusku – naštěstí na řídce osídlenou oblast Uralu – zřítil meteorit, který se po vstupu do atmosféry rozpadl na několik částí, z nichž jedna dopadla do jezera Čebarkul, kde vytvořila hlavní kráter široký osm metrů. Při vstupu do atmosféry mělo těleso velikost až 19 metrů, hmotnost až 13 tisíc tun a rychlost 19 kilometrů za sekundu. Podle českých a kanadských vědců, kteří se tímto problémem zvláště zajímali, exploze uvolnila třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945. Její síla dosáhla ekvivalentu 500 kilotun trinitrotoluenu.
5. Americká sonda Voyager 1 opustila 25. srpna 2012 jako první objekt vyrobený na Zemi sluneční soustavu. Sonda byla vypuštěna už 5. září 1977.
6. A další z práva z kosmu. Analýza hornin, které americká sonda Curiosity odebrala v Galeově kráteru na Marsu, potvrdila, že na planetě mohly v minulosti existovat jezera a v nich možná i nějaké (mikrobiální) formy života.
7. Od roku 2013 máme zřejmě i původ domácího psa. Prvního psa (tehdy ještě vlka) na světě domestikovali podle studie týmu pod vedením Olafa Thalmanna z univerzity ve finském Turku evropští lovci a sběrači. Vědci se přitom dlouho klonili k názoru, že domácí psi pocházejí z východní Asie či Blízkého východu.
8. V konkurenci uspěli i čeští egyptologové. V březnu oznámili objev jedno z největších severoafrických pohřebišť pravěkých lovců-sběračů v pohoří Sabaloka ve středním Súdánu.
9. To Američané v roce 2013 ztratili jedno počítačové prvenství. Čínská Národní univerzita obranné techniky uvedla, že disponuje nejvýkonnějším superpočítačem na světě. Zařízení Tchien-che 2 je téměř dvakrát rychlejší než předchozí držitel prvenství, americký Titan, počítač je schopen trvale zpracovávat 33,86 petaflopů za sekundu, tedy 33.860 bilionů početních úkonů za sekundu.
10. Čína výrazně uspěla i ve vesmíru. Dokázala dopravit svou první sondu na Měsíc. Robotické vozítko pojmenované Nefritový králík už brázdí přivrácenou stranu Měsice v oblasti Moře dešťů.
11. Američanům se podařilo najít pomocí vesmírného teleskopu Kepler tři planety podobné Zemi. Tělesa, která dostala jména Kepler-62-e, Kepler-62-f a Kepler-62-c jsou nyní nejlepšími kandidáty na život mimo sluneční soustavu.
12. A nakonec něco praktického. Švýcarský solární letoun Solar Impulse v červenci úspěšně zakončil poslední etapu při přeletu Spojených států hladkým přistáním v New Yorku.
