Jak vypadali naši předkové? Rekonstrukce muže ze Stonehenge

Návštěvnické centrum v proslulé Stonehenge se chlubí novým exponátem. Jde o zrekonstruovanou postavu muže, který se narodil 500 let před tím, než tomto místě vztyčili první kamenný monolit. Na jeho vzniku se kromě archeologů podíleli také policejní experti. Stonehenge je jedna z nejslavnějších megalitických památek, pochází z období mladší doby kamenné (neolitu) a doby bronzové. Megality se nacházejí ve vzdálenosti 13 km od města Salisbury v hrabství Wiltshire v jižní Anglii.

Stonehenge se skládá z opevnění obklopujícího velkou skupinu stojících obřích kamenných bloků. Místo získalo kulturní význam již před rokem 2950 př. Kristem. Důkazem jsou hroby z doby 3100 př. Kristem, které se nalézají i uvnitř slavného kamenného kruhu. Stavba je od roku 1986 zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V péči ho má English Heritage - kulturní nezisková organizace, která pečuje o architektonické památky v Anglii.

Model muže ze Stonehenge vznikl na základě dobře zachovalé kostry, objevené již v 60. letech devatenáctého století. Pro vědce byl vzácným příkladem anatomie lidí žijících v neolitické době, protože tento muž žil v regionu Stonehenge před asi 5500 lety.

Nyní si tuto kostru muže, „vzali do parády“ forenzní specialisté. Rekonstruovali jeho nejpravděpodobnější vzhled, ale také pomohli zjistit, jak bývalý obyvatel Stonehedge žil, kde se narodil a co jedl. Je možné, že přesná analýza kostry vrhne nové světlo i na počátky samotné svatyně.

Svalnatý a mužný

Tvář pravěkého muže byla rekonstruována švédským sochařem Oscarem Nilssonem na základě informací získaných z analýzy kostí a zubů. Pro rekonstrukci využil i délku kostí, hmotnost skeletu a zohlednil jeho věk – odhaduje se, že muž zemřel ve 25 až 40 letech. To všechno švédský sochař využil pro vyhodnocení tloušťky kůže na obličeji a jejího vzhledu. Ukázalo se, že muž byl velmi svalnatý, což, vzhledem k neolitické způsob života, není zase tak překvapivé. Měl také velmi mužné rysy – výraznou bradu a dolní čelist. To ovšem není úplně dobře vidět, švédský umělec mu totiž musel vytvořit hustý plnovous. „V té době ještě neznali břitvu,“ vysvětluje Nilsson.

Jak muž ze Stonehenge zemřel? Biolog se specializací na lidské kostry – Simon Mays z University of Southampton nebyl z prohlídky kostí schopen příčinu smrti odvodit. Došel proto k názoru, že muž zemřel kvůli infekci, která ho zabila tak rychle, že nestačila zanechat na kostech stopu. Mays také objevil, že muž utrpěl dvě hluboká řezná poranění na noze, která dosáhla až ke kosti.

Přišel z Walesu

Zajímavé informace přinesla analýza zubů, kterou provedl Alistair Pike ze Southamptonské univerzity. Ze skloviny mrtvého muže pomocí spektografie zjistil, že pravěký muž v dětském věku hodně cestoval. Narodil se někde ve Walesu a do okolí Stonehenge se přistěhoval, když mu byly asi tři roky. Jestliže skutečně pocházel z této oblasti, může mít jeho příchod i něco společného s dopravou nejstarších stavebních monolitů ve Stonehenge, které také pocházejí Walesu. Zuby měl pravěký muž vzhledem ke svému věku málo opotřebované, což naznačuje, že jedl měkkou stravu.

Poměr izotopů uhlíku a dusíku také ukazuje na složení potravy. (Přičemž první ukazují na rostlinnou a druhé na živočišnou stravu.) Vědci zjistili, že tato osoba jedla více masa než moderní lidé. Pravděpodobně dušeného. Toto a kvalita jeho hrobu naznačují, že šlo o významného člena své komunity.

Bohužel v průběhu století, kdy na kosti sahali nejrůznější badatelé, došlo k takové kontaminaci DNA, že důkladnou genetickou analýzu kostry nemělo smysl dělat. Nicméně, vědci věří, že muž ze Stonehenge měl hnědé oči a vlasy s kaštanovým nádechem, což odráželo jeho pravděpodobné keltské kořeny.

Je-li tento model muže ze Stonehenge správný, potom se lidé v Evropě za posledních 5500 let prakticky nezměnili. „Někdo takový může klidně sedět zítra vedle vás v metru,“ shrnul výsledek své práce Nilsson.