Velký objev: Vědci nalezli gravitační vlny z doby velkého třesku
Objevit důkaz podporující Einsteinovu teorii relativity a zároveň i teorii velkého třesku se podařil vědcům z Harvardovy univerzity.
Američtí astrofyzikové objevili klíčový důkaz podporující teorii velkého třesku o vzniku vesmíru, takzvané gravitační vlny. Tyto vlny v časoprostoru jsou ozvěnou masívní expanze vesmíru právě po velkém třesku. O objevu informovali v pondělí vědci na americké Harvardově univerzitě.
Pokud se objev potvrdí, tak se podle agentury Reuters podařilo objevit „svatý grál“ astronomie. Americká média se shodují, že by šlo o objev zasluhující si Nobelovu cenu. Gravitační vlny předpovídal Albert Einstein ve své všeobecné teorii relativity.
„Toto zjištění je chybějícím článkem kosmologie,“ řekl na tiskové konferenci fyzik Marc Kamionkowski, což je spolupracovník týmu, který zachytil gravitační vlny. Tedy slabé prvotní vibrace šířící se vesmírem rychlostí světla.
Astronomové důkaz o nich hledají už desítky let, protože jsou chybějícími důkazy dvou teorií. Jednou je zmíněná Einsteinova všeobecná teorie relativity z roku 1915, jež zahájila moderní éru výzkumu původu a vývoje vesmíru.
Druhou teorií, která předpovídala gravitační vlny, je hypotéza vesmírné inflace z 80. let. Podle ní po velkém třesku před asi 13,8 miliardy let následovala ve zlomečku vteřiny prudká expanze vesmíru, provázená vlnami gravitační energie. Od svého vzniku se vesmír dále rozpíná.
„Výsledky těchto pozorování jsou důkazem rozpínání vesmíru. Ukazují nám také, kdy k němu došlo a jak mocný to byl proces,“ uvedl fyzik Avi Loeb z Harvardovy univerzity.
Síla signálu z gravitačních vln souvisí s tím, jak mocně se vesmír rozpínal během zlomku vteřiny své expanze. Američtí vědci v pondělí oznámili, že signál je dvakrát silnější, než kosmologové u gravitačních vln předpokládali.
Vědci ke svému objevu použili radioteleskop na jižním pólu zkoumající mikrovlnné záření kosmického pozadí. Toto slabé záření prostupuje celý vesmír a je zřejmě reliktem z období krátce po velkém třesku, kdy byl vesmír 380 tisíc let starý a horký jako Slunce. Podle teorie měly gravitační vlny na tomto záření zanechat spirálovité vzory. Ty právě američtí vědci nyní identifikovali.
Předpokládá se, že díky gravitačním vlnám bude možné zkoumat, co se stalo v nejranějším období vesmíru, tedy v období, o němž toho vědci dosud mnoho nevědí. Vědci tak budou mít nové možnosti, jak pátrat nazpět v čase, až do doby velkého třesku.
