Vědci udělali krok k umělému životu, stvořili chromozom
Genetikům se poprvé podařilo vyrobit kvasinku s umělým chromozomem. Objev může v budoucnosti pomoci k novým lékům či snadnějšímu získávání biopaliva. Není to zatím sice umělý život, o němž badatelé sní, ale je to určitě velký krok tímto směrem.
Vědci syntetizovali chromozom, který mají kvasinky, organismy s buněčným jádrem obklopeným dvojitou membránou podobně jako buňky u člověka. Mikroorganismem, na němž biologové bádali, jsou kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Běžně je používáme při výrobě piva, při pečení či při výrobě alkoholu.
Kvasinky jsou jedním z nejznámějších organismů na světě a biologové do nich vkládají velké naděje. Umělé chromozomy by u kvasinek mohly podstatně vylepšit jejich vlastnosti, kterých by šlo vedle výroby piva či pečiva využít při výrobě léčiv, například léků proti malárii.
Vědcům se vůbec první syntetický chromozom podařilo vytvořit po sedmi letech výzkumu. Dědičná informace byla roztříděna na malé kousky a „opravena a smontována“ zpět dohromady. Na jednom jediném chromozomu pracovalo šedesát spolupracovníků, kteří syntetizovali celkem pouze 2,5 procenta dědičné informace kvasinky. Jde o první takový počin u organismu, jenž je složitější než bakterie.
Pivní kvasinka má šestnáct párů chromozomů, 13 miliónů párů nukleových bází a třetinu svých genů má zhruba společnou s lidmi. O úspěchu informoval v posledním vydání časopis Science.
