Divočáci mají v těle kompas, proto jsou tak přizpůsobiví, tvrdí vědci z univerzity v Praze
Podobně jako netopýři či poštovní holuby, mohou mít i divoká prasata v těle magnetický kompas, který jim umožňuje velmi dobrou orientaci a dokonce schopnost rozeznat, kde je sever a jih. Tvrdí to nová studie vědců z České zemědělské univerzity v Praze. Vysvětluje to ohromnou přizpůsobivost těchto zvířat, která se u nás nebezpečně přemnožila a způsobují obrovské škody.
Jak známo, divočáci mají velmi dobré orientační schopnosti, dobrou prostorovou paměť, ale jejich zrak je špatný. Pohybují se také podle vůní, ale při pohybu na dlouhé vzdálenosti jim tato schopnost moc nepomůže. Právě proto dospěli čeští vědci k přesvědčení, že jim v pohybu pomáhá magnetický kompas. Výsledky studie byly zveřejněny minulý týden v odborném časopise Mammal Review. Výzkumníci je ověřovali i na více než 3000 místech v České republice, kde divoká prasata žijí.
Ve studii se kromě jiného píše: „Vzhledem k propracované navigační schopnosti divokých prasat, by nebylo překvapivé, kdyby využívali magnetický kompas.“
Výzkum vedl profesor Jaroslav Červený, zástupce vedoucího Katedry myslivosti a lesnické zoologie z Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze.
Autoři výzkumu upozorňují v této souvislosti i na jeden praktický poznatek, který ovlivňuje lidi. Smysl pro orientaci u divokých prasat mohou narušit dráty elektrického vedení, zvířata jsou pak dezorientovaná a mohou způsobit dopravní nehodu na silnici. Což je dost častý jev.
V České republice jsou divočáci již mnoho let přemnožení právě kvůli své velké přizpůsobivosti. Jejich počet dosahuje několik stovek tisíc. Způsobují velké škody na majetku, protože myslivci nestačí odstřelit potřebný počet. Navíc v přírodě u nás nemají žádného přirozeného nepřítele.
Přes mnoho předsudků považují vědci prasata i jejich divoké příbuzné za chytrá zvířata.
Studii najdete v angličtině zde.
