Šílenství, nebo obsedantně-kompulsívní porucha?

Prosím Vás o radu a hned sděluji, že se jmenuji jinak, bojím se napsat svoje jméno. Je mi téměř 40 a mám takové psychické problémy, že už ani nemohu chodit do práce. K lékaři se jít bojím, protože by mě poslal do blázince a cpali by do mě plno psycho­farmak. Pořád mě obtěžují myšlenky proti mé vůli, že všechny věci musí být na stejném místě, nikdo s nimi nesmí hýbat. Nemohu jít jinou cestou na nákup nebo jinam, než jsem zvyklá, ačkoliv jiná cesta je lepší nebo kratší. Když jsem třeba s někým šla a on navrhl jinou cestu, bylo mně špatně, měla jsem strach, že se něco zlého stane. Totéž se týká dávání nádobí nebo židlí na jiné místo. Musím říkat lidem věci v určitém pořadí, oblékat se podle barev a nosit různé věci určitý počet dní, nesmím se několik dní učesat, umýt se. Počítám, kolikrát zazvoní telefon, než ho smím zvednout. Nejhorší je číslo tři. Dokud mi někdo nenapíše tolik mailů, tak nesmím odpovědět. V restauracích si nesmím dát nikdy první dvě jídla, ačkoliv je mám ráda. Z prvního vztahu mám dcerku, o kterou se stará moje matka. Holčičku nemohu ani oblékat, musím se jí dotýkat podle toho, jak mi to určují myšlenky, a u toho si počítám do tří. Když jsem ji sprchovala, tak jsem musela použít vždycky tři mýdla, tři sprchové gely, a to ještě v předem určeném pořadí. Tohle celé trvalo nejméně hodinu. Obávám se, že jsem se naprosto zbláznila a že už se nikdy nevrátím do zaměstnání ani nezaložím znovu rodinu, ačkoliv je to moje přání. Děkuji Vám moc za odpověď a rady, abych se z toho dostala sama bez pomoci psychiatrie.