Experiment vědců: Když zamíchali do zprávy trochu dezinformace, lidé se dostali blíže pravdě
Političtí stratégové, ale také nejrůznější dezinformátoři a konspirační teoretici, mají další „ověřené“ vodítko, jak přesvědčit ostatní o své pravdě. Sociální psychologové z univerzity v Cambridge vyzkoušeli, jak fungují zprávy, do kterých „přimíchají“ nějakou dezinformaci. Výsledek je podle nich jednoznačný – pokud text správně sestavíte, lidé se doberou snáze pravdě. Kritici ale říkají, že to může být i přesně opačně.
K výzkumu vědce z Cambridge inspirovaly tolik módní „falešné zprávy“, které se dnes objevují po celém světě a v některých případech dokážou zásadně ovlivnit dění – například prezidentské volby v USA, referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie, válku v Sýrii, či informace o migraci a islámu.
Dezinformace se v současnosti nejvíce šíří na nejrůznějších webech a sociálních sítích (hlavně Facebook a Twitter) a v některých případech je sdílejí i miliony lidí.
Tým, který vedl sociální psycholog Sander van der Linden, se proto rozhodl připravit jakousi „vakcínu“ proti falešným zprávám. Nenabídl ale 2000 lidem, kteří se experimentu zúčastnili, úplný výmysl. Jen do jednoho z textů vložil záměrně dezinformaci, která naopak v kontrastu a v kontextu pomohla zesílit to, co bylo autory považováno za pravdu.
„Dezinformace mohou být lepkavé, jsou jako virus. Pokud ale poskytnete informace v kontextu, dokážete s jejich pomocí vybudovat určitou odolnost proti falešným zprávám,“ říká doktor der Linden. K tomu jedna připomínka: To se ale učí na žurnalistických školách dlouhá léta, to není žádný objev, jen to asi předtím nikdo nezkoušel v podobě vědeckého experimentu.
Vědci sestavili dvě zprávy o globálním oteplování, protože to je téma, na kterém se názory lidé štěpí. Zejména, zda za klimatické změny může více člověk, nebo se jedná o přirozený cyklus.
Když byla do zprávy zamíchána dezinformace, ale bylo to ve formě varování a vše se uvedlo v určitém kontextu, tak falešné části zprávy lidé daleko více vytěsnili.
Výsledky byly zveřejněny v časopisu Global Challenges.
Problémem výzkumu je, že naprosto stejným způsobem mohou postupovat i ti, kteří chtějí šířit více lží, než pravdy. Jen poměr dezinformací a ověřených faktů prohodí. Protože mnoho lidí si v podstatě nic neověřuje a řídí se pouze podle prvotní informace a diskusí jim spřízněných osob, nedokážou pak odhalit, co je blíže pravdě.
