10 nejočekávanějších vědeckých průlomů roku 2018: První fotka černé díry, pravěká migrace i prevence proti HIV
Prestižní vědecký magazín Science představil seznam nejočekávanějších příběhů a objevů vědy v novém roce. Každý je z jiného oboru, každý je však pro svůj obor nesmírně důležitý.
Podle magazínu Science bude do světa vědy významně zasahovat i politika. V Evropské unii se to týká komplikací, které unijním projektům přináší odchod Velké Británie, v Americe zase politika Donalda Trumpa.
První skutečná fotka černé díry
Mezinárodní tým astronomů loni v dubnu pořídil první snímek obří černé díry v naší galaxii. Tým Event Horizon Telescope použil 80 radioteleskopů – v USA, Evropě, Africe i v Antarktidě, protože jinak by musel postavit teleskop s průměrem 10 tisíc kilometrů (ABICKO). Až budou data získaná sítí radioteleskopů zpracována, uvidíme první fotku černé díry včetně takzvaného horizontu událostí, hranice, která dělí prostor na část, ze které může světlo uniknout, a na část, ze které to již možné není.
Pravěká lidská DNA
Vědcům se loni podařilo získávat DNA pravěkých lidí z jeskyních sedimentů, což znamená, že už nejsou odkázáni jen na kosterní nálezy, které jsou velmi vzácné. Vědci tak brzy budou schopni mnohem podrobněji než dosud říct, jací hominidé obývali tu kterou jeskyni. Vědci už v některých nalezištích objevili DNA neandrtálců, a to i tam, kde se nenašly žádné lidské kosti. Následující studie mohou odhalit konkrétní cesty migrace pravěkých lidí po světě.
Návrat epidemií
Vědci varují, že se v posledních letech obrodily staré nemoci a že je pravděpodobné, že v roce 2018 uvidíme více epidemií. Bude se to týkat především oblastí konfliktů, kde padnou hygienické návyky a základní zdravotní péče. Obavy existují z epidemie žluté zimnice v Nigérii, záškrtu v Bangladéši a zhoršení epidemie cholery v Jemenu.
Test kvantového počítače
Kvantový počítač je něco jako jaderná fúze. Desetiletí se o něm mluví, už už je na dosah, ale pořád ne a ne, a navíc se množí skeptické hlasy. Výzkumníci v Googlu a dalších laboratořích nicméně chtějí co nejdřív otestovat schopnosti, které by kvantové počítače ve srovnání s klasickými měly.
Geny, životní styl a zdraví
Americký Národní institut zdraví v létě odstartuje svůj největší projekt: Na milionu Američanů bude studovat souvislost genů, prostředí, životního stylu a zdraví. Výzkum bude probíhat deset let a stát 4 miliardy dolarů. Je součástí tlaku na individualizovanější lékařskou péči. To znamená, že lidé na jednu nemoc nebudou léčeni úplně stejnými léky a stejnými postupy, ale mnohem více se zohlední jejich stav a dostanou péči na míru.
Soud rozhodne o opravě vadných genů
Soudní dvůr Evropské unie by letos měl rozhodnout o tom, zda povolit či jak regulovat metody, které opravují (editují) geny plodin. Konkrétně jde o metodu CRISPR. V Americe už byla metoda povolena na případu žampionů, které díky CRISPR přestaly hnědnout, protože se nejednalo o změnu funkce rostliny. V EU je ale proti geneticky modifikovaným potravinám mnohem větší odpor.
Léčba RNA
Vědci očekávají průlom v terapeutickém využití RNA interference (RNA je nukleová kyselina zodpovědná za přenos informace z úrovně nukleových kyselin do proteinů a u některých virů je dokonce samotnou nositelkou genetické informace – Wikipedie). Léky založené na RNA by mohly léčit řadu genetických onemocnění zásahem do buněk. Po letech stagnace se vědcům loni podařilo prokázat, že terapie RNA vede k léčbě Huntingtonovy nemoci, při které dochází k postupnému poškozování nervové tkáně.
Injekce proti HIV
Místo denně užívaných léků, které dokážou potlačit projevy HIV, budou už brzy nemocným stačit injekce – jednou za dva až tři měsíce. Alespoň v takové frekvenci léčba stačila pro testované opice. Letos proběhne několik rozsáhlých studií. Možná ještě větší přelom než potlačování projevů by injekce mohly způsobit v otázce prevence. Díky nim by totiž mohl být zmařen přenos viru.
Návrat na Měsíc
Zatímco americký prezident Donald Trump nařídil NASA, aby opět dostala astronauty do vesmíru, Inde a Čína plánují přistát na Měsíci se svými sondami. Vozítko na Měsíc chce dostat i několik soukromých firem a pokračovat budou i závody ve vesmírné turistice (SpaceX).
Nové částice
Největší urychlovač částic na světě, který funguje ve Švýcarsku, v nedávné době ukázal odchylky od předpokládaného chování při rozpadu některých částic. To podle vědců může naznačovat existenci nových částic.
