Jak se z vlka stal pes a kdo z nich je chytřejší
Pes je prvním a nejstarším zvířetem, jaké si kdy lidé ochočili. A současně nejzáhadnějším. Vědci se dnes většinou shodnou, že pes vznikl domestikací jediného předka – vlka. Ale to je asi tak všechno. O tom, kde a kolikrát se domestikační proces odehrál, se v odborných časopisech vedou bouřlivé debaty.
Hlavní slovo v nich mají zástupci dvou táborů: Jeden tvrdí, že psi vznikli už v době kamenné (paleolitu) před více než 17 tisíci lety. Druhý zastává názor, že k domestikaci došlo až v mladším období neolitu, kdy lidé objevili zemědělství a zakládali trvalá sídliště.
Skenování lebek
Řešení této otázky se nejspíš hned tak nedočkáme. Výsledky genetických studií totiž jednou podpoří jednu teorii, podruhé druhou. I fosilní nálezy jsou matoucí. Proč tomu tak je, letos zjistili vědci z americké Cornellovy university, kteří trojrozměrně naskenovali lebky pravěkých i současných psovitých šelem. Tvar hlavy se totiž v průběhu domestikace mění. Nejdůležitější rozdíl je v dolní čelisti – vlk ji má téměř rovnou, zatímco pes zakřivenou. Podle tvaru čelisti tak lze poměrně spolehlivě určit, zda fosilní lebka patřila vlku nebo už psu. Alespoň si to vědci zatím mysleli.
Opožděné čelisti
Ve 3D zobrazení rozdíly ve tvaru čelistí krásně vynikly. A objevil se problém: Ačkoli na 3D modelu vědci s 99,5% pravděpodobností určili, zda lebka patří současnému psu nebo vlkovi, u fosilních nálezů to nedokázali. Jako kdyby lebka nepatřila ani psu, ani vlku! A to i v případech, kdy ze situace na archeologickém nalezišti jasně vyplývalo, že šlo o ochočeného domácího psa. Vědci z toho vyvodili, že v časných fázích domestikace psa se změna tvaru čelisti oproti zbytku lebky jaksi opožďovala.
Zemědělci, nebo lovci?
Objev "opožděných čelistí" dobře vysvětluje, proč nám fosilie pravěkých psů nedávají jasnější obrázek o jejich domestikaci. Současně však také zpochybňuje důkazy, které vědci získali právě zkoumáním dolních čelistí. Mezi nimi i ty, podle nichž by psi mohli existovat už více než 30 tisíc let – vědci z Cornellovy university tvrdí, že nejstarší skuteční psi, jejichž lebky viděli, jsou staré jen 7 až 9 tisíc let. Pokud mají pravdu, znamenalo by to, že psy si ochočili spíš první zemědělci než lovci mamutů.
Chápání souvislostí
Zdomácněním se ale nezměnil jen vzhled. Také myšlení a inteligence psů prošly nevyhnutelnou proměnou. A došlo k něčemu, co je známo i u jiných domácích zvířat – zmenšil se jim mozek a jsou (pejskaři odpustí) hloupější než jejich divocí předkové. Vědci z Veterinární univerzity ve Vídni nedávno zveřejnili výsledky pokusů zaměřených na schopnost rozpoznávat příčinu a následek. Zvířata při nich měla rozhodnout, která ze dvou krabiček na stole ukrývá potravu. Vědci jim dávali různé typy nápovědy: Gesta ukazující na krabičku s potravou nebo zachřestění potravy v krabičce. Zatímco gesto chápaly oba druhy, jen vlci pochopili, že když krabička chřestí, musí v ní být jídlo! Psi na to nepřišli.
