Poslední Hawkingova práce: Objevování dalších vesmírů i předpověď konce světa
Minulý týden zesnulý geniální vědec, teoretický fyzik Stephen Hawking pracoval ještě dva týdny před smrtí na zásadním materiálu. Spolu s belgickým kolegou Thomasem Hertogem popisoval v práci nazvané „Smooth exit frm eternal inflation“ způsoby, jakými se může lidstvo v budoucnu přesvědčit o existenci jiných vesmírů než je ten náš. Text zpracovával přímo na posteli, ve které o dva týdny později zemřel.
Hawkingovo poslední dílo má podle britských médií obsahovat výpočty potřebné k sestrojení sondy, která by opatřila důkazy existence paralelních vesmírů. Potvrdila by tedy teorii, jejímž výrazným a asi nejznámějším šiřitelem byl právě Hawking a s níž přišel již v roce 1983. Kdyby byly zmíněné podklady sondou získány ještě za Hawkingova života, dost možná by mu to vyneslo Nobelovu cenu za fyziku, na kterou celý život k překvapení mnohých tak fenomenální vědec marně čekal.
„To byl přesně Stephen – beze strachu se vydával tam, kam Star trek stěží našlápl,“ komentoval jeho práci Hawkingův spolupracovník Thomas Hertog, který mu právě s posledním textem v životě pomáhal. Také on připomněl, že byl Hawking za svého života na Nobelovu cenu několikrát nominován, přesto ji nikdy nezískal. Oba dva podle Hertogových slov společně usilovali o to, aby se z jejich teorie stala testem ověřitelná vědecká konstrukce.
V materiálu dále popisoval, jakým způsobem by jednou mohl zaniknout náš vesmír – k tomu podle něj dojde ve chvíli, kdy hvězdy vyčerpají veškerou svou energii. Pro některé kosmology, mezi něž se řadí i Hawkingův letitý přítel profesor Neil Turok, je ale tento poznatek značně kontroverzní. Jiní zase tvrdí, že může znamenat průlom, jaký v této době kosmologie potřebuje.
Stephen Hawking byl jeden z nejslavnějších vědců světa. Po značnou část života byl limitován amyotrofickou laterární sklerózou (ALS) – nemocí, na jejíž nebezpečnost upozorňovala před pár lety online kampaň ALS ice bucket challenge a která způsobuje celkově ochabnutí svalů a zeslabení organismu. Velkou část svého bádání věnoval černým dírám, jeho nejvlivnějším dílem se stala kniha Stručná historie času.
