Pacvouci skákavky (Salticidae) jsou nejpočetnější čeledí pavouků na světě

Pacvouci skákavky (Salticidae) jsou nejpočetnější čeledí pavouků na světě Zdroj: Profimedia.cz

Jedineční pavouci ohromují samičky duhovými barvami na zadečku. Mohou pomoci při výzkumu vesmíru

Zdena Martinová , abicko.cz

Zdají se vám pavouci nezajímaví? Nebo se jich spíš bojíte? Při pohledu na tuto stránku možná změníte názor. Skákavky (Salticidae) jsou nejpočetnější čeledí pavouků na světě. Více než 5 tisíc druhů představuje přibližně 13 % všech známých pavouků. Jméno dostaly podle svého způsobu lovu – jsou to takové osminohé kočky – za svou kořistí se plíží a loví ji skokem ze zálohy. Bát se ale není třeba – i ty největší jsou sotva 1,5 cm velké a většina nedosahuje ani 1 cm.

Přestože jde o tak malé pavouky, zaslouží si naši pozornost. Někteří si ji svým vzhledem dokonce přímo vynucují. Australské skákavky rodu Maratus obdivují dokonce i ti, kteří jinak pavouky nemusí. Příčinou je jejich svatební rituál. Jako u většiny pavouků se samečkové musejí o samičku ucházet. A přesvědčit ji, že se k ní neblíží chutná přesnídávka, ale partner jejího vlastního druhu.

Skákavky se orientují především zrakem. Zásnubní tanečky samečků jsou proto plné rytmického mávání končetinami, otáček a poskoků. Skákavky rodu Maratus však přidaly ještě něco navíc: Budoucí partnerku neoslovují jen choreografií, ale i barvami! Na rozdíl od nenápadných samiček mají tak pestře zbarvený zadeček, že dostali přízvisko "paví". Během tanečku ho různě naklánějí, zvedají a dokonce rozšiřují do vějíře stejně jako pávi svůj nádherný ocas.

Barvy se mění v závislosti na úhlu pohledu

Úžasnými barvami se chlubí všechny "paví" skákavky, ale jedna upoutala i vědce. Druh Maratus robinsoni nemá české jméno, ale v angličtině se mu výstižně říká skákavka duhová. Je to totiž první známý živočich, který při námluvách láká samičku proměnlivými barvami, které zahrnují úplně celé spektrum barev duhy. A právě to vědce zaujalo. Jak maličké tělíčko dokáže vyprodukovat tak zářivé duhové barvy? A tak si vzali toho sotva 2,5 mm velkého pavoučka pod drobnohled.

Duha v podstatě není nic jiného než bílé světlo rozložené na jednotlivé barvy. A ani duhové barvy pavouka nejsou výsledkem nějakých barevných pigmentů, ale odrazu a lomu světla. Proto se také barvy na pavoučkově zadečku mění v závislosti na úhlu pohledu. Aby zjistili, jak duhová skákavka světlo rozkládá, prozkoumali ji vědci pod elektronovým mikroskopem. Spektroskopem navíc přesně změřili i ty nejmenší vlnové délky jejích barev a z výsledků vytvořili optický 3D model.

Co vědci zjistili a proč jejich objev může inspirovat vědce při výzkumu vesmíru? Dočtěte si článek na abicko.cz >>>