Nový genetický screening odhalí nemoci dítěte ještě před početím. Chceme ale takovou možnost vůbec mít?
Těhotenství s sebou přináší mnoho neznámých. Jednou z nejdůležitějších otázek, které si rodiče kladou, zní: Bude naše dítě zdravé? Nyní se však objevují možnosti detailních genetických screeningů obou partnerů, které ještě před početím mohou odhalit potenciální nemoci malého daru. A to vyvolává i vážné etické otázky.
Mnoho společností nabízí soubor screeningů lidem, kteří chtějí být rodiči. Dosud se však screeningy týkaly pouze nejběžnějších chorob. Teď ale nastává nová, zcela jiná situace. Informoval o ní web známého vědeckého časopisu Science.
Výzkumníci z amerického National Human Genome Research Institute, který sídlí ve městě Bethesda ve státě Maryland, přišli totiž s novou metodou screeningu. Snaží se prozkoumat celý genom budoucích rodičů a informovat je, jak o nemocích, kterými může trpět jejich dítě, tak i o predispozicích, které mohou vést k nemoci v jejich vlastním životě.
Podle kritiků by to ale mohlo mít neblahé následky pro fyzický i psychický stav některých lidí. Ne každý dokáže podle odborníků zvládnout a správně vyhodnotit informace o svých budoucích nemocích i chorobách svých dětí.
Přes 90 procent zkoumaných chtělo znát výsledky
„Všichni, kdo chtěli být v naší studii, prošli screeningy, které odhalily mnoho genetických predispozic. Každý ze zúčastněných lidí měl volbu, jestli chce pak znát výsledky screeningů. Přes 90 procent osob je znát chtělo,“ řekla doktorka Sue Richardsová v rozhovoru pro časopis The American Journal of Human Genetics. Richardsová je z Oregon Health & Science University a celý popisovaný projekt vedla.
Sama doktorka Richardsová si ovšem není jista v některých etických otázkách, které vyvstávají společně s novými technologiemi, jež dovolují vědcům zkoumat do hloubky lidský genom.
Volba na základě screeningu nemusí být lepší
„Můžeme detailně zkoumat lidský genom, jen proto, že máme tuto možnost? V naší studii jsme byli spíše konzervativní a hlásili jsme jenom variace genů, které byly jednoznačným rizikem pro zdraví účastníků výzkumu. O dalších se nedozvěděli. Diskuze v komunitě genetiků musí proto na toto téma dál pokračovat. Musíme si odpovědět na otázku: Kdy tuto technologii nabídneme více lidem? Moje odpověď zní: Určitě ne dříve, než si budeme na sto procent jisti výsledky. Nemůžeme si dovolit udělat chybu,“ vysvětluje Richardsová.
Jaké důsledky může mít pro chování lidí větší znalost toho, co se nám v budoucnosti může stát, dnes nikdo netuší. Každý k tomu může přistoupit jinak a ne vždy se pak může jednat o správnou volbu.
