U pracovního pohovoru může hrát klíčovou roli naše schopnost mluvit spíš než naše znalosti

U pracovního pohovoru může hrát klíčovou roli naše schopnost mluvit spíš než naše znalosti Zdroj: Profimedia

Vítězství formy nad obsahem? Podle výzkumu hodnotíme inteligenci ostatních podle mluvy, ne dle obsahu

Tereza Stonišová

Americká Association for Psychological Science zveřejnila výsledky svého výzkumu, který se zaměřil na lidský hlas a to, co je z něj možné odhalit. Výsledky jsou pozoruhodné. Zdá se, že lidé z hlasu usuzují míru inteligence člověka. Není to tedy obsah naší řeči, ale především forma, jíž se prezentujeme, která rozhoduje o našich úspěších.

Výzkum se zaměřil na reálnou životní situaci, v níž se ocitá téměř každý z nás – pracovní pohovor. Na jedné straně byli hodnotitelé, kteří podle určitých kritérií měli za úkol hodnotit testované uchazeče o práci.

Na druhé straně pak byli právě uchazeči, kteří měli hodnotitele zaujmout. Hodnotitelé si dělali o uchazečích obrázek ze tří různých zdrojů: z videozáznamu, z pohovoru a z hlasového záznamu projevu jednotlivých žadatelů.

Výsledek ukázal, že v rozhodování o tom, kdo působil nejinteligentněji, hrála vždy roli právě hlasová nahrávka. Z ní mohli hodnotitelé pozitivně či negativně ohodnotit tón, jímž uchazeč hovořil, rychlost řeči, kadenci, případně slovní zásobu nebo třeba četnost užívání tzv. slovní vaty.

Rétorika je klíčová už od antiky

I ten uchazeč, jehož obsahová stránka byla erudovanější, ovšem nezvládl ji kvalitně převést do vhodné formy, byl hodnocen méně pozitivně. Výzkum je stejně zajímavý i z hlediska hodnocení vzhledu – ten totiž ustupoval do pozadí rovněž, protože hodnotitelé se soustředili více na řeč než na vizuální stránku uchazečů.

Technika mluvení, práce s hlasem a schopnost hovořit kvalitně spatra může mít tedy klíčový význam pro naši budoucnost. Do jisté míry je výsledek výzkumu potvrzením skutečnosti, že rétorické schopnosti byly a jsou již od dob antických považovány za klíčové, a to nejen při politických ambicích.