Dvě nakažené: Číslo nakažených není reálné, hygiena říká kraviny
Znepokojující sondu do života Čecha, respektive dvou Češek nakažených koronavirem poskytly včera v noci studentky z pražských Lužin. Ve videu jimi podané špatné zprávy mají dvě roviny. Ta první se týká samotného, velmi nepříjemného průběhu onemocnění, ta druhá nakládání státu s nakaženými.
Když dokoukáme 17 minut dlouhé video, vidíme, že svět tiskových zpráv Kena ze Superstar, dnes známějšího jako ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, a svět skutečný, jsou dvě odlišná místa. Obě studentky totiž popisují selhání v přístupu hygienické stanice v oblasti prevence, jedna dokonce i překvapivě laxní postup praktické lékařky.
Když se první nakažená studentka probudila ve vysokých horečkách, byla praktickou lékařkou odkázána na linku 112. Zde komunikační domino pokračovalo, slečna byla přesměrována na hygienickou stanici. Po velmi dlouhém čekání na lince zjistila, že nemá nárok na testy a byla poslána zpět na začátek. Komunikační had se zakousl do vlastního ocasu a studentka šla k oné praktické lékařce. Ta se smála roušce, nenařídila karanténu a stav vyhodnotila jako klasickou chřipku. Nakažená tak dále chodila mezi lidi, byla ve škole, jela metrem, nakupovala v obchodě. A logicky nakazila další. Toliko úvod hlášení z koronavirového Kocourkova.
Studentky vyvracejí momentálně tradovanou představu, že průběh nemoci je víceméně stejný jako chřipka. „Horečka je to nejmenší, nejhorší je bolest hlavy.“ Dále popisují nepříjemné dýchací potíže a bolest v podstatě celého těla. „Jsme mladý, zvládneme to, ale je to dost utrpení. Tohle jsem nezažila,“ popisuje jedna ze studentek v závěru videa.
Proces léčby a přístup lékařů a hygienické stanice hodnotí nakažené negativně. „Péče je o nás je fakt nulová, my, kdybychom tady chcípli, když to řeknu na plnou pusu, tak to nikdo ani neví,“ zní další znepokojivé sdělení. Lékaři i hygienickou stanicí bylo slečnám doporučeno brát paralen a v případě dušení volat záchranku. To bych slečnám doporučil asi i já, a to jsem absolvoval pouze kurz první pomoci jako malý na táboře. Důsledkem pak jest, že slečny berou z vlastní iniciativy Nimesil, který ale v této situaci může poškodit játra.
„Volali mi druhý den a řekli mi, že pro ně nejsem infikovaná, dokud mi neudělaj testy,“ popisuje druhá nakažená první dny nemoci, kdy již měla rozjeté všechny projevy, svou komunikační etudu s hygienickou stanicí. „Tak jsem jim řekla, že už mám příznaky a je mi zle,“ pokračuje a říká, že do telefonu sdělila, že bydlí s nakaženou v malém bytě. I bez exaktního testu, jen obyčejnou selskou analýzou, zde lze určit téměř jistou nákazu. Každopádně od hygienické stanice se dozvěděla, že k pacientce se dostanou až za týden. To je pochopitelné při aktuálním počtu potenciálních nakažených. Ovšem nešikovným důsledkem zůstává, že vzhledem k předpisům do té doby nebude vedena jako infikovaná. Z toho plyne jednoduchý závěr – potvrzuje se domněnka, že aktuální statistiky jsou nejspíš úplně mimo.
