Letecké záběry velkoměsta mrtvých: Na největším hřbitově světa je pohřbeno pět miliónů lidí
Na ploše zhruba šesti kilometrů čtverečních se tísní malé „domky“. V pravidelných uličkách, jež oddělují jednotlivé bloky, chodí lidé, jezdí tu koňské povozy a mladíci na kolech či motorkách. Jen je tu zvláštní ticho a všichni kolemjdoucí truchlí. Nejsme totiž ve městě, ale na hřbitově. Na největším hřbitově světa.
Pokud byste tenhle gigantický hřbitov chtěli navštívit, museli byste do města Nadžáf v Iráku. Právě u něj se rozprostírá tzv. údolí Míru, arabsky Wádí as-Salám, ve kterém k věčnému spánku uložili už přes pět miliónů mrtvých. Jen pro představu, živých je v okolí pětkrát méně a rozloha místa je zhruba srovnatelná s velikostí městské části Praha 1.
Mrtví se v Iráku nezakopávají do země, protože většinu oblasti tvoří poušť a v písku zkrátka pohřbívat nejde. Těla zesnulých proto umisťují do cihlových krypt, kobek či katakomb, a na první pohled tak může hřbitov budit dojem města s velmi zvláštní architekturou.
Významné poutní místo a 140 pohřbů denně
Wádí as-Salám má velmi dlouhou historii. Ší’ité věří, že se zde po stvoření světa nacházel pozemský ráj a poté patřilo proroku Abrahámovi. Centrum hřbitova tvoří svatyně světce Alího ibn Abího Táliba, což byl vůbec první ší’itský imám. To činí z údolí velmi významné poutní místo a díky jeho historii muslimové z celého světa věří, že se pohřbem zde snadněji dostanou do nebe.
Mít svůj hrob poblíž světce Alího je natolik lákavá představa, že se v údolí Míru koná až 50 tisíc pohřbů ročně, což znamená téměř 140 pohřbů denně. Wádí as-Salám ale láká i živé. Během roku sem dorazí miliony pozůstalých či poutníků.
