Poslední video Jana Palacha: Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí!
Praha 16. ledna roku 1969. Kolem půl druhé odpoledne se mladý muž před budovou Národního muzea v Praze polévá hořlavinou, škrtá sirkou a hoří. Zatímco jej celého zachvacují plameny, rozbíhá se Václavským náměstím dolů. Hrůzná scéna vyvolává zděšení všech kolemjdoucích. Až po chvíli jej zastaví výhybkář dopravního podniku, který se jej pokusí uhasit svým kabátem. Jan Palach je převezen do nemocnice. O tři dny později umírá. Zbude po něm nahrávka rozhovoru s psycholožkou Zdenkou Kmuníčkovou, která i po 48 letech o jeho činu vypovídá víc než všechny archívní dokumenty.
Jan Palach se narodil v nešťastném roce 1948 v Praze. Vyrůstal ve Všetatech, studoval v Mělníku. Poprvé, v roce 1966, ho ke studiu na filozofické fakultě nepřijali pro jeho nevyhovující původ, i když přijímačky splnil. V roce 1968 přijímací komise změnila názor a Jan začal studovat filozofii. Tehdy ale nikdo netušil, že to bude jen na rok.
V létě roku 1968 se účastnil demonstrací proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Následně se odmítal smířit s normalizací, vadila mu letargie lidí a postupné smíření s údělem okupované země. Rozhodl se sebeobětovat. Na oddělení popálenin ve vinohradské nemocnici popsal Zdence Kmuníčkové okolnosti svého činu. Zapálil se na protest proti situaci, chtěl probudit lidi. Jeho poslední věta na záznamu zní: "Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí,". Psychiatrička záznam pořídila pro podrobnější analýzu jeho činu a pro možné budoucí rozkrytí sítě dalších tzv. živých pochodní. Po Palachovi se v roce 1969 v Československu pokusilo upálit 26 lidí, z toho sedm zemřelo.
Pohřeb Jana Palacha se odehrál 25. ledna 1969 a stal se veřejným protestem proti okupaci. Smuteční průvod, čítající několik desítek tisíc lidí, šel z Václavského náměstí na tehdejší náměstí Krasnoarmějců v Praze 1 (dnešní náměstí Jana Palacha), kde hovořilo několik řečníků. Palach byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Roku 1973 exhumovala StB v rámci akce HROB jeho ostatky, které bez souhlasu pozůstalých zpopelnili a popel uložili v rodných Všetatech.
V roce 1989 odstartovalo 20. výročí Palachova upálení řadu demonstrací během tzv. Palachova týdne, což později vedlo až k Sametové revoluci.
