Čekání na revoluci: Testy vysokorychlostního dopravního systému Hyperloop pokračují, zatím je to hlemýžď
Hyperloop, vysokorychlostní dopravní systém, který by měl údajně v budoucnosti nahradit vlaky, auta i autobusy, a o který se zajímají i některá města v Česku, pokračuje v testování. Původně se hovořilo, že systém bude dosahovat maximální rychlosti přes 1200 kilometrů za hodinu. Zatím ale jeho testy skončily na rychlosti pouhých 112 kilometrů. Výrobci a vynálezci ale slibují, že brzy bude líp.
Společnost Hyperloop One, která v polovině července další testy systému potvrdila, oznámila, že pokus na její dráze v Nevadě byl úspěšný. Podle dostupných informací trval ale jen dvě vteřiny a maximální dosažená rychlost byla 70 mil za hodinu, tedy v přepočtu něco přes 112 kilometrů.
Spoluzakladatel společnosti Shervin Pishevar a hlavní vývojář Josh Giegel v americké televizi CBS tvrdili, že vše je na samotném počátku a že test byl úspěšný. U další fáze testování má být dosaženo rychlosti 400 kilometrů za hodinu. To je ale pořád pouhá třetina toho, o čem se hovořilo v minulých letech.
„Test potvrdil, že jsme v našem testovacím systému dosáhli úplného vakua a proto jsme na dobré cestě,“ řekl ale v televizním rozhovoru Pishevar. Testovací dráha v Nevadě má být dlouhá jen 500 metrů, takže zkoušky jsou z tohoto důvodu pouze v rozsahu několika vteřin.
Převratný dopravní systém poprvé v roce 2013 popsal americký miliardář a a vizionář Elon Musk. Je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. Jako příklad byla uvedena možná trasa Hyperloopu spojující Los Angeles a San Francisco. Vzdálenost 570 kilometrů by se pomocí něj dala překonat za 35 minut.
Představitelé firmy Hyperloop One v posledních měsících cestují po světě a snaží se svoji odvážnou vizi představit politikům a možným investorům. Svoje plány představili například ve Spojených arabských emirátech (tam je o systém enormní zájem), ve Finsku, Švédsku, v Nizozemsku, Švýcarsku, v Rusku, či ve Velké Británii. Společnost se také zajímá o zhruba dvanáct míst v USA.
Zda se ale podaří tento futuristický projekt prosadit, je stále otázkou. Odborníci zejména pochybují o možné finanční návratnosti. Pořizovací cena by totiž byla podle všeho enormně vysoká. V případě Los Angeles a jeho spojení se San Franciskem se hovořilo o minimálně 7 miliardách dolarů. Experti si ale myslí, že by zde projekt stál daleko více.
Předmětem vášnivých diskusí zůstává i technologická proveditelnost.
Jedním z měst, které se zajímalo o vybudování Hyperloopu bylo také Brno. Představitelé města hovořili o možném propojení moravské metropole s Prahou a Vídní. O tento systém se zajímala i slovenská Bratislava. Vzhledem k pravděpodobné ceně je to ale spíše v našem případě jenom sen.
