Největší tlama v České republice. A není to Zeman
V sobotu jsem kromě voleb prožil ještě jeden významný okamžik: Odhaloval jsem při její veřejné prezentaci největší tlamu v České republice. Nepíšu o Miloši Zemanovi, ale o miocénním žralokovi Carcharocles megalodon, největšímu žralokovi historie.
Před dvaceti miliony let dala evoluce vzniknout nejstrašlivějšímu žralokovi všech dob, obru jménem Carcharocles megalodon. Dorůstal až dvacet metrů, váhy až osmdesát tun, a šlo o největší obludu na Zemi od dob dinosaurů. Muzea mají v České republice podobný rozpočet jako české válečné námořnictvo, proto nějaké zásadnější počiny typu velkých rekonstrukcí fosilií v rámci našich muzeí vznikají jen omezeně. Ale jak funguje neviditelná ruka trhu, k této ve východní Evropě jediné rekonstrukci megalodoní tlamy přistoupila soukromá firma - prirodniny.cz. A v sobotu na burze Živá exotika na pražském Výstavišti ji její majitel a můj kamarád Jiří Vedral poprvé představil veřejnosti. Aby si v té tlamě mohli udělat selfíčka.
V jedenáct dopoledne stáhl lajntuch, který tlamu zakrýval před zvědavýma očima návštěvníků kupujících hady a želvy, a tlama se zaskvěla v celé své nádheře. A já byl naprosto nadšený, stejně jako stovky návštěvníků burzy, kteří dle očekávání vytvořili frontu a dělali si selfíčka v hubě. Já zatím vytěžoval inženýra Vedrala ohledně té nádherné fosílie - opravdu nebylo snadné ji vytvořit.
Nejprve - když se rozhodl, že do toho půjde - musel vyřešit zásadní problém: Žralok je a vždycky byl paryba, která nemá kosti, ale jen chrupavky. Takže celá tlama se zkamenělá nezachovala a zachovat nemohla. Proto nejprve vytvořil (podobně, jak to dělají světová muzea) informovaný odhad tvaru celé tlamy. Porovnal tvary současných příbuzných megalodona a podle nich určil nejpravděpodobnější tvar čelistí.
Pak musel sehnat zuby, aby k sobě pasovaly. V rekonstrukci je jich čtyřicet šest, ovšem vybraných z mnoha stovek zubů tak, aby pasovaly k sobě. Sbírali je jeho dodavatelé v severní Americe, kde se sběrači pro fosilní zuby potápějí v řekách mezi aligátory a hledají je v bahně po hmatu. Výběr trval rok, než se nasbíraly dostatečně vzájemně podobné kolekce horních a dolních zubů. V horní čelisti jich je dvakrát dvanáct, v dolní pak dva krát jedenáct kusů. Čím víc dopředu v tlamě, tím jsou zuby větší.
Když byla kolekce hotova, nechal inženýr Vedral udělat celou rekonstrukci ve specializované dílně. Sochař nejprve vymodelovat čelist ze sochařské hlíny a pak do ní otiskl, na jejich místa, kořeny zubů. Pak je vyndal, nechal hlínu zatuhnout, a odlil celou čelist do polymeru. Z toho vznikla forma - a do ní umístil ocelovou konstrukci a poté ji vylil polymerující sádrou. Následně - až sádra ztuhla - celou tu nádheru dobarvili, osadili zuby, a v České republice vznikla první takto obrovská rekonstrukce mimořádně působivé fosilie. Je metr a půl vysoká - takže desetileté dítě by ten žralok spolkl nastojato a bez překusování.
Negativa mohu vytknout té čelisti jen dvě: Že na ní nemám a že by se mi nevešla do bytu.
