Jak dlouho může vládnout česká vláda v demisi? Odpověď je překvapivá i děsivá zároveň
Pokud česká vláda nezíská důvěru, jak se to stalo prvnímu kabinetu Andreje Babiše, nebo pokud jí Poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru, což zase třeba zažila vláda Petra Nečase, musí podat do rukou prezidenta neprodleně demisi. V případě Babišovy vlády je to ovšem už nějaký pátek, co se tak stalo, a proto se nabízí otázka, jak dlouho vlastně vládu v demisi můžeme mít.
Odpověď zní překvapivě, ale jednoznačně: neomezeně. Ústava totiž nestanoví pro vládu v demisi žádný časový limit. Vládu v demisi totiž prezident zpravidla pověří výkonem pravomocí do jmenování nové vlády. Pro hledání nové vlády ovšem prezident nemá žádnou časovou lhůtu, do níž by s návrhem musel přijít.
Prezident má proto podle Ústavy neomezený čas na to, aby hledal nového premiéra. Ovšem ani když nového premiéra jmenuje a pověří ho tím sestavením nové vlády, žádná lhůta ještě nezačíná běžet. Ta totiž začíná až v okamžiku, kdy nový předseda vlády prezidentovi předloží seznam ministrů nové vlády a prezident je oficiálně jmenuje do úřadu. Až od tohoto jmenování nové vlády se počítá lhůta 30 dnů, do nichž musí nová vláda předstoupit před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry.
Bez limitu i potřetí
Stejná pravidla přitom platí i v případě, že prezident jmenuje novým premiérem politika, který stál v čele dřívější vlády v demisi, například kdyby Miloš Zeman nyní znovu sestavením vlády pověřil Andreje Babiše.
Pokud by ale ani jeho druhá vláda nezískala důvěru většiny poslanců, celý kolotoč sestavování vlády by se odehrál znovu, ale opět bez jasných lhůt na výběr nové vlády. Jednalo by se pak sice už o pokus třetí, takže by nového premiéra prezidentovi navrhl předseda Poslanecké sněmovny, ale ani ve třetím pokusu by věci nemusely nabrat rychlý spád. Ústava totiž sice předepisuje, že premiéra musí navrhnout šéf sněmovny, nestanoví už ale, do kdy ho prezident musí jmenovat předsedou vlády a jak dlouho pak takto jmenovaný premiér bude dávat dohromady své ministry.
