Video placeholder

Bude mít Česko obecné referendum? Jaké strany ho prosadí a co jim v tom může zabránit

Petr Sokol

Po přímé volbě prezidenta se velmi pravděpodobně do českého ústavního a politického systému blíží další novota, která ho může zásadním způsobem ovlivnit či dokonce proměnit – referendum neboli lidové hlasování.

Po čtvrtstoletí debat a neúspěšných pokusů se schválení obecného referenda zdá poprvé velmi reálným. Pro zavedení referenda je podle Ústavy nezbytné schválení ústavního zákona, který by buď zavedl jednorázové lidové hlasování o konkrétní otázce (v minulosti referendum o vstupu ČR do Evropské unie), nebo by stanovil podmínky, za nichž se bude moci napříště referendum vypisovat o širokém balíku různých otázek už bez dalšího rozhodování parlamentu.

Ústavní zákon o zavedení referenda by ke schválení potřeboval ústavní většinu v obou komorách českého parlamentu: tu tvoří tři pětiny všech poslanců v Poslanecké sněmovně (120 z 200 členů) a tři pětiny přítomných senátorů v horní parlamentní komoře, což při plné účasti znamená 49 senátorů.

Referendová selanka ve sněmovně

Aktuálně se zdá, že nebude žádný problém sehnat dostatek hlasů pro zavedení referenda v Poslanecké sněmovně. O zavedení referenda nyní vyjednává kvarteto sněmovních stran – ANO, komunisté, Piráti a Okamurova SPD. Ty disponují pohodlnou ústavní většinou 137 poslaneckých hlasů, a to ještě velmi pravděpodobně mohou počítat s podporou poslanců ČSSD, kterých je ve sněmovně nyní 15.

Trochu složitější Senát

Určitou komplikací může být schválení zákona o zavedení referenda v Senátu, kde vyjednávající kvarteto nedisponuje samo ústavní většinou, protože aktuálně drží jen osm senátorských křesel.

Ke schválení referenda by zde proto bylo potřeba ještě podpory 25 senátorů za ČSSD, 4 senátorů blízkých Zeleným, 2 zástupců severočeské regionální strany, 2 zemanovců a 12 lidoveckých senátorů. Takováto koalice by mohla prosadit referendum již před podzimními senátními volbami, pokud by se netýkalo hlasování o vystoupení z EU a NATO, což jak sociální demokraté (až na 1. místopředsedu Zimolu), tak lidovci odmítají.

Ještě ďábel v detailu

Právě neshoda na konkrétních detailech obecného referenda proto zůstává jedinou možností, jak by referendum ještě mohlo znovu spadnout pod stůl. Široká „referendová“ koalice se totiž ještě musí shodnout na tom, za jakých podmínek se bude referendum vypisovat a o čem se v něm přesně bude moci rozhodovat. Na tom by se zastánci lidového hlasování ještě mohli rozhádat a jejich vyjednávání by mohlo zkrachovat. Příliš reálné se to ale nezdá, takže nás zřejmě v brzké budoucnosti čekají první hlasování v referendech.