Přehledně o obecném referendu v ČR: Co která strana navrhuje a co by to znamenalo
Nezadržitelně se blížíme k zavedení referenda. Výrazně ho nyní prosazují zejména čtyři parlamentní politické strany, k nimž se aktuálně přidávají i sociální demokraté. Proreferendové strany se ale liší v názoru, jak přesně by referendum mělo být ústavním zákonem upraveno. Klíčovou rozdílností jednotlivých návrhů je otázka, o čem by se konkrétně budoucí referenda mohla konat, přesněji, jaké otázky by byly z hlasování v referendech vyloučeny.
Okamurův czexit
Nejširší návrh v tomto ohledu prosazuje Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). To chce, aby se hlasovalo o všech otázkách s výjimkou možnosti zrušit či omezit ústavně zaručená základní práva a svobody, závazky plynoucí z mezinárodního práva a také možnosti zasahovat do rozhodování soudů.
SPD připouští, že by se mohlo hlasovat o vystoupení z EU i NATO, nebo dokonce schvalovat celé zákony, které by občané sami navrhovali. Referendum by se konalo, pokud by ho navrhla vláda nebo petice s podpisy 100 tisíc občanů. Zákon schválený v referendu by se dal zrušit nebo změnit zase jen referendem.
Pirátské dvojreferendum
O podobné škále otázek by chtěli v budoucnu podle svého návrhu hlasovat také Piráti. Ti navrhují dokonce dva druhy referend. První by se konalo o obecných otázkách s výjimkou změn ústavy či vystupování z mezinárodních organizací, jako je EU. V rámci tohoto typu referenda by Piráti připustili i hlasování o odvolání prezidenta. K vypsání základního referenda by podle nich mělo stačit 100 až 250 tisíc podpisů.
Naopak pro referendum, kterému říkají ústavní a které chtějí zavést s určitým časovým odstupem, by byl potřeba dvojnásobek hlasů (200 až 500 tisíc). V ústavním referendu by pro schválení změny ústavy nebo vystoupení z mezinárodní organizace ale muselo hlasovat minimálně 60 procent těch, kteří přišli k urnám.
Babišovo referendum
Se závazným referendem bez podmínky minimální volební účasti pro jeho platnost souhlasí i největší sněmovní strana – hnutí ANO. Babišova formace ale oproti Pirátům či SPD vylučuje možnost hlasování o rozpočtových záležitostech či vystoupení z EU a NATO. Pro vyvolání referenda by si přála hranici 800 tisíc podpisů.
Komunistický trojlístek a NATO
Široké spektrum otázek by pro referendum připustili komunisté, pro které je důležité hlavně členství v NATO, respektive možnost z něj referendem vystoupit. Navrhují proto dokonce tři typy referend. K vypsání toho základního by stačila podpora 100 tisíc podpisů voličů nebo většina poslanců či většina senátorů. Pro platnost referenda by nebyla žádná podmínka minimální účasti. Kromě rozpočtových, soudních a lidskoprávních záležitostí by se mohlo hlasovat o všem včetně členství v EU či NATO nebo odvolání prezidenta.
Povinně by se referendum (obligatorní referendum) konalo vždy při schválení nové ústavy, návrhu na změnu ústavy, předání dalších pravomocí do EU, vstupu do eurozóny nebo při rozhodnutí parlamentu vystoupit z EU.
Třetím typem referenda by podle komunistů mělo být referendum poradní. To by mohla vyvolat vláda nebo 80 poslanců, aby toto právo měla i opozice. V poradním referendu by se pouze zjišťoval názor voličů před nějakým důležitým rozhodnutím, takže by jeho výsledek nebyl závazný.
ČSSD trochu stranou
Od velkého referendového kvarteta se liší sociální demokracie. ČSSD celostátní obecné referendum dlouhodobě prosazuje, ale nyní má odlišný postoj v tom, že nadále na rozdíl od dalších podporovatelů lidového hlasování počítá se zavedením podmínky, podle níž bude k platnosti referenda třeba padesátiprocentní účast všech oprávněných voličů.
Sociální demokraté navíc nepřipouštějí možnost hlasovat o vystoupení z EU nebo NATO či referendem schvalovat zákony a pro vyvolání referenda počítají s 850 tisíci podpisy voličů.
Z popsané změti návrhů bude nyní vyjednáván nějaký kompromisní návrh, který by byl přijatelný pro všechny zastánce obecného referenda.
