Velikonoce ve stylu sado-maso: Podívejte se, jak moc se dá s pomlázkou nařezat
Tradiční velikonoční zvyk – šlehání pomlázkou bojkotuji už od základní školy. V momentě, kdy se z toho v naší čtvrti staly závody ve smyslu, která spolužačka si v úterý ve škole nesedne, se ve mně probudilo deset deka feministy a řekl jsem si: Takhle tedy ne! „Mlátit“ by se měly pouze ty ženy, které si to výslovně přejí a činí jim to potěšení. Proto jsem oslovil dva vyznavače sado-maso, zakoupil klasickou pomlázku a vyrazil do jejich sklepa, abych se podíval, co s lidským tělem dokáže pár spletených proutků udělat. Z půlhodinové seance vzniklo video „škola šlehu“. Podívejte se!
Na mobil mi přišla zpráva: „Všechno je připravený, čubka dorazí na půl osmou. Těšíme se!“ Muž, kterému budeme říkat Em, je na české scéně vyznavačů nejen sado-maso, ale i třeba tělesných modifikací a piercingů do neobvyklých částí těla, legendou. Znají ho i kolegyně z redakcí ženských časopisů a s Reflexem už v minulosti spolupracoval. Dívka jménem Es, která čekala v jeho sklepě (představte si stylově vyzdobenou místnost v klasickém panelákovém sklepě), byla tichá potetovaná elektrikářka, která se těšila na svůj večerní výprask. Setkání s ní zprostředkoval eshop bugshop.cz. Za zapůjčení prostor děkujeme studiu Hell.cz.
Na moje neustálé otázky, zda do toho jdou oba dobrovolně, odpovídají jen úsměvem. Jasně, že jo. Není to tady jejich první ani poslední setkání. Navíc klasickou pomlázku ještě nezkoušeli. „Jednou jsem je používal z legrace na nějaký naší akci, ale rozbil jsem jich tak dvanáct. Na opravdový šlehání to moc vhodný není,“ prohodí Em. Nastavujeme kameru, světla a začínáme. *PLESK*. První rána.
Em postupně přitvrzuje. Poprosil jsem ho o tři techniky úderu, které jsou mezi koledníky nejrozšířenější. Lehká „šolíchačka“ přes jednu půlku, „el clásico“ pojmenujeme úder vedený přes obě půlky. Pak Em pomlázku otáčí a chystá se Es bít držadlem. Přichází úder pracovně nazvaný „sekaná“.
Neustále se Es omlouvám a ptám se, jestli je všechno v pohodě. Odpovídá, že jo a že se mám přestat omlouvat. Natáčíme ještě zpomalené záběry z detailu, modřiny na jejím těle přibývají. Po úderu číslo 18 balíme. Ptám se Es, jaké to je. „Hele, to se nedá popsat. Je to dobrý. Mě by prostě nebavilo někoho bít, ale dostat výprask je super,“ odpovídá. Loučíme se, odcházím do redakce, do střižny. Oni se chystají na pokračování, o kterém nechci nic vědět.
Výsledné video by se mohlo jmenovat „Vyzkoušeli jsme za vás: podívejte se, co s vašimi hýžděmi udělá pomlázka po pár ranách“. A jeho pointa? Poklepejte dnes ženy pouze symbolicky a onen výprask nechte pouze těm, kteří si to skutečně užívají. Veselé Velikonoce vám přeje celý tým časopisu REFLEX!
