Robot, Nagano, Havel a Stouni. Studenti ukazují Dobrých 100 věcí ze stoleté historie státu
Na co Renáta Fučíková – výtvarnice, vysokoškolská pedagožka a autorka více než dvaceti knih pro děti a mládež – sáhne, to se jí daří. To má společné s princem Williamem Lobkowiczem, spravujícím nádherné sbírky svého rodu v pečlivě zrekonstruovaných zámcích v Nelahozevsi a Roudnici či na hradě Střekov. Jejich nové projekty k oslavě staletého výročí vzniku Československa tak měly křest, respektive vernisáž společně, ve středu večer v krásném Lobkowiczkém paláci, z jehož terasy je snad nejlepší výhled na historické centrum Prahy. Podrobnosti o projektu „pozitivní mapy sta let republiky“ představuje sama jeho duchovní matka v našem videu.
Výpravná obrazová encyklopedie Dobrých 100 (vyd. Pikola) na 240 stranách představuje výběr událostí, vynálezů, uměleckých děl i věcí denní potřeby, které Českou republiku pozitivně ovlivnily a stále ovlivňují. Renáta Fučíková využila svého působení na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni a spolupracovala na téhle schránce plné národní hrdosti a trochu taky nostalgie se svými žáky: „V předminulém semestru jsem svoje studenty z ateliéru Mediální a didaktické ilustrace na Sutnarce vyzvala, aby si vybrali jeden ze sta roků republiky a ilustračně představili něco pozitivního, příjemného nebo dokonce převratného, co se v onom roce událo. Šedesátá léta byla okamžitě rozebraná, pak studenty velmi zajímaly události kolem roku 2000, ekologické zákony, hudební festivaly, galerie... V následujícím semestru jsme pak projekt dokončili. Podílelo se na něm téměř padesát studentů,“ říká Renáta Fučíková, jež na knize spolupracovala s historičkou Lenkou Křížovou.
Součástí projektu, který zástupci autorského týmu představili zhruba zhruba třísethlavému publiku před začátkem bálu pod taktovkou Sunny Swing Orchestra a rautu ve stylu první republiky, je také vědomostní hra pro děti Dobrých 100, hrací karty, jejichž autorkou je Nina Rutová.
Maxmilián Lobkowicz a Ptačí pokoj
Pokud jde o zmíněnou výstavu Maxmilián Lobkowicz, diplomat ve službách Československa, tu připravili kurátoři Lobkowiczkých sbírek v přízemních sálech Lobkowiczkého paláce. Potrvá do 31. ledna 2019 a věnuje se dědečkovi Williama Lobkowicze Maxmiliánovi (1888–1967), diplomatovi ve službách Ministerstva zahraničních věcí Československa v letech 1920–1948 a mj. velvyslance Československa v Československé proti-fašistické exilové vládě založené v Londýně během 2. světové války. Po komunistickém puči v roce 1948 opustil Maxmilián československou diplomatickou službu a odešel do exilu.
Vystavené dokumenty doplňuje jeho korespondence s významnými politickými osobnostmi a portréty od Františka Drtikola a malíře Viktora Strettiho. S kurátory Lobkowiczkých sbírek se na výstavě se svými ilustracemi a designem podíleli i Lukáš Komárek a Jakub Heyduk, studenti zmíněné Sutnarky a Renáty Fučíkové. A když už na výstavě budete, neopomeňte projít stálou expozici Lobkowiczkých sbírek – najdete zde mimo jiné Pietra Brueghela staršího, Lucase Cranacha staršího, Canaletta, unikátní sbírku španělských portrétů a dva doslova magické pokoje plné tematických maleb a porcelánu, jeden věnovaný psům a druhý ptactvu.
