Video placeholder

Česká armáda ztrácí významného muže. Bude mi chybět to napětí, říká o svém konci generál Petr Pavel

Martin Bartkovský

Dnešní půlnocí přijde česká armáda o svou výraznou postavu a významného generála. Petr Pavel, dlouhou dobu nejdůležitější vojenský představitel NATO, odchází k 30. listopadu do penze. Co mu bude v životě bez armády chybět nejvíce a na co se naopak nejvíce těší? Nejen na to odpovídal před časem Reflexu. Podívejte se na video!

Do armády podle svých slov vstoupil už ve 14 letech na vojenské střední škole. Dalších téměř 44 let zasvětil zelenému suknu a měl vskutku pozoruhodnou kariéru. Vojenská studia prohluboval i na Vojenské vysoké škole ve Vyškově, ale také na londýnské King's College. Jenže teorie nebyla to jediné, čemu se chtěl v armádě věnovat. Po absolutoriu nastoupil k výsadkářům a pracoval i ve vojenském zpravodajství.

Coby velitel se vyznamenal na mírové misi v bývalé Jugoslávii, kde se svou jednotkou zachránil přes 50 francouzských vojáků, což mu vyneslo i francouzský vojenský kříž a medaili národní obrany. Později se jako zpravodajec podílel na zahraničních misích v USA, Kataru i Belgii. V letech 2002–2007 byl postupně velitelem specializovaných sil, zástupcem velitele společných sil a zástupcem ředitele sekce ministerstva obrany.

V červnu roku 2012 se po jmenování prezidentem Klausem stal náčelníkem generálního štábu. Díky tomu velel české armádě i v jejím nejtragičtějším období, kdy na základně v afghánském Bagrámu zemřela najednou pětice elitních českých vojáků. Po třech letech odešel do velení Severoatlantické aliance, kde si jej sbor náčelníků zvolil za svého šéfa. Za působení ve funkci velitele Vojenského výboru NATO obdržel řád Záslužné legie (Legion of Merit), jedno z nejvyšších amerických vojenských vyznamenání. V červnu roku 2018 zde skončil. O půl roku později končí i v české armádě. 

Teď se rodák ze západních Čech těší nejen na své koníčky, kterými jsou fotografování a jízda na motocyklu, ale i na nové výzvy, které jej čekají, a tak trochu mezi řádky říká, že aktivní život rozhodně na hřebík nepověsí.