Rvačku Kanaďanů se Sověty nepřerušilo ani zhasnutí světel. Podívejte se na největší hokejovou bitku dějin
Jako kdyby se tehdy žádné utkání ani nekonalo. Oficiální statistiky zápasu byly vynulovány a zápis hlavního rozhodčího se ztratil. I přesto existuje jedno zásadní svědectví o oné události. Unikátní videozáznam, který zachytil rvačku hokejistů Kanady a Sovětského svazu, do níž se zapojili všichni hráči.
Psal se rok 1987. Čtvrtého ledna proti sobě na stadiónu ve slovenských Piešťanech nastoupily juniorské celky týmů Sovětského svazu a Kanady. Stadión se zaplnil a na soupiskách byla jména budoucích hvězd NHL — Sergej Fjodorov, Alexandr Mogilnyj, Theoren Fleury nebo Brendan Shanahan. Právě poslední jmenovaný na událost vzpomíná ve videu s českými titulky, které obsahuje záběry z památné bitky.
Studená válka se tehdy nebojovala jen na politické scéně, ale také na ledě. Mistrovství světa juniorů bylo formálně založeno až v roce 1977, tedy v období hokejových bitev mezi profesionály z NHL a sovětskou sbornou v tzv. sérii století. Do pořádání piešťanského turnaje ovládli Sověti juniorskou kategorii sedmkrát, zatímco Kanaďané pouze dvakrát.
Střílení z hokejky a Kostičkinova sekera
V Československu to ale měly týmy rozehrané úplně jinak. Tehdy se hrálo systémem „každý s každým“ a o vítězi rozhodoval počet bodů a rozdíl mezi vstřelenými a obdrženými brankami. V době vzájemného střetu bojovala Kanada o zlato, zatímco Sověti už byli jistě bez medaile. Pro zachování neutrality byl vybrán málo zkušený rozhodčí z Norska, jenž ale celý zápas fatálně ovlivnil.
Fauly se odehrály hned po úvodním vhazování a vinni byli hráči obou týmů, avšak rozhodčí Rønning nikoho nepotrestal. První olej do ohně přilil Theoren Fleury, který v páté minutě po oslově gólu slavil tak, že se sklouzl po kolenou přes střed kluziště, přičemž hokejku držel jako samopal a předstíral, že střílí po sovětské střídačce. V napjatém duchu pokračovala hra ještě další dvě třetiny, kdy dosáhlo skóre stavu 4:2 pro Kanadu. Pár minut před koncem druhé třetiny však sovětský hráč Pavel Kostičkin sekl hokejkou drženou oběma rukama Fleuryho. Během pár vteřin se led změnil v bojiště.
Po faulu se do sebe pustili všichni hráči na ledě. Pak ale ze sovětské střídačky seskočil Jevgenij Davydov a vyjel svým spoluhráčům na pomoc. A to byl moment, kdy na led postupně naběhli všichni hráči, a rozpoutalo se hotové peklo. Vladimir Konstantinov uštědřil Gregu Hawgoodovi tak silný úder hlavou, že mu zlomil nos. Do Stephana Roye se pustili dva sovětští hráči. Někteří hráči do sebe dokonce kopali bruslemi.
Pěsti ve tmě a Kanada bez zlata
Když už bylo jasné že Rønning a čároví rozhodčí nejsou schopni situaci dostat pod kontrolu, opustili na pokyn led. V zoufalém pokusu šarvátku ukončit nakonec organizátoři vypnuli v aréně světla, ovšem hráči se prali i potmě, zatímco diváci na projev nesouhlasu skandovali: „My chceme hokej!“ Ten už se ale 4. ledna 1987 v Piešťanech nekonal.
Následná komise, která zasedla přímo v prostorách stadiónu, rozhodla o okamžité diskvalifikaci obou týmů z turnaje. Krátce po incidentu Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF) suspendovala hráče, kteří se do rvačky zapojili, na 18 měsíců a jejich trenéry na tři roky. Hráčům byl trest později po odvolání změněn na šest měsíců, což umožnilo několika z nich účast na juniorském mistrovství světa v Moskvě následujícího roku, kde Kanada zvítězila a Sovětský svaz obsadil druhé místo.
„Nejsem pyšný na to, co se stalo, ale rozhodně se za to nestydím. Obětovali jsme zlaté medaile, abychom chránili naše spoluhráče. A upřímně? Udělal bych to kdykoliv znovu,“ vzpomíná Brendan Shanahan.
