Polyamorie neni promiskuita. Jsem rád, že jiní muži dají mé ženě to, co já nemohu, tvrdí polyamorista Budka
Alexandr Budka žije v polyamorním vztahu. To v praxi znamená, že žije v několika milostných vztazích. To se ale snadno řekne a hůř představí. Jak takový vztah vypadá v praxi? Jak ho udržet a je praktikovaní polyamorie lepší než život v monogamním vztahu? Nejen o těchto otázkách si Budka povídal s Ondřejem Kobzou na střeše paláce Lucerna v jeho pořadu Nebe nad Prahou. Podívejte se na video!
Alexandra Budku k tomuto životu inspiroval katolický kněz. Zní to sice paradoxně, ale Louis Évely, který působil v USA v 60. letech jako římskokatolický duchovní, napsal několik knih o lásce a jejích podobách v moderním světě. Díky tomu si Budka uvědomil, že nejlepší je lásku i vztah sdílet. A to s co největším množstvím lidí.
I generace singles cítí podle Budky to, že jsou lidé navzájem propojeni v jeden celek. A pokud tento celek nebude žít v lásce a v míru, které bude sdílet, tak to nebude fungovat. Polyamorii objevil, když mu nevyšlo sedmileté manželství s jeho první láskou. Poté potkal svou nynější ženu Šárku, se kterou nechtěl zažít stejné zklamání jako s předchozí partnerkou. Uchýlili se tedy k mnoholásce, kdy si ve vztahu tolerují více milostných partnerů. V tomhle vztahu jsou spolu už 15 let, mají 3 děti a pořád jim to funguje. Navíc žijí v komunitě s dalšími lidmi v bývalém mlýně u hradu Okoř, kde pomocí domácích porodů odrodili už zhruba 15 dětí.
Budka ale upozorňuje, že se nejedná o promiskuitu. Nejde o to, střídat nahodile partnery, ale pěstovat lásku k více lidem, být upřímný a otevřený. Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku a zjistíte všechny klady a zápory polyamorního vztahu.
