Film Reflexu Moje svoboda nabízí vše kromě porna, říká Tesař. Kdy a kde ho uvidíte?
Už podruhé se Reflexu podařilo mít v oficiálním programu karlovarského festivalu vlastní původní film. Ten letošní se navíc může chlubit unikátními parametry: podílelo se na něm přes třicet “režisérů” a má třicet začátků, konců a point. „Považuji za zázrak, že jsme se tu vůbec sešli,“ přiznal iniciátor projektu Moje svoboda, šéf kulturní rubriky Reflexu Milan Tesař, na jeho premiéře, která proběhla v Kongresovém sále Thermalu. Snímek lze zhlédnout 15. listopadu ve 22:10 na programu ČT ART a od stejného data také na webu reflexu.
Narvaný kinosál nejprve seznámil s divokou genezí snímku, jehož prvotní ambicí bylo „dokázat demokratickou podstatu kinematografie tím, že se na jednom plátně potká Honza Hřebejk a s patnáctiletým klukem“.
„A ono se to mimochodem opravdu podařilo,“ řekl Tesař na konto autorů, kteří přispěli do mozaiky hříček, impresí a úvah pod hlavičkou Moje svoboda.
Havel, Babiš, Havel
Každý z minutových příspěvků, kvůli nimž redakce Reflexu oslovila na sedmdesát osobností českého kulturního života, pojal zadané téma trochu jinak. V koláži miniatur nechybí formát hudebního klipu, publicistiky, kresleného filmu, performance, drobné anekdoty, dokumentárního záznamu či prostého vyznání na kameru. Jejich autoři pracovali s libovolnou snímací technikou, mobilem počínaje, profesionální kamerou konče.
Ač se divák neubrání tomu, aby si z mozaiky mikrofilmů vybral favorita podle svého gusta, má díky péči týmu režiséra Petra Cífky výpovědní hodnotu i jako celek. Frekvence, s níž se opakují některé motivy a jména, od Havla přes logo TV Barrandov až po Babišovy notoricky známé výroky, totiž o dnešním chápání termínu svoboda poměrně dost vypovídá.
Ještě svobodnější svoboda
Návštěvníci premiéry měli navíc výjimečnou možnost vidět kromě „oficiálního“ třicetiminutového tvaru také bonusový přídavek s podtitulem Ještě svobodnější svoboda. Jak vysvětlil Cífka, šlo především o materiály, které do výsledného sestřihu neprošly. Důvody se různily, většinou prý byly příliš experimentální, obsahově nevhodné nebo je handikepovala nižší technická kvalita. K samotnému tématu však měly co říct a mnohé dokonce výmluvněji než ty z oficiálního výběru.
„Jestliže Milan Tesař říká, že náš film nabízí vše kromě porna, není to tak úplně pravda – v přídavku totiž dojde i na něj,“ usmíval se režisér, patrně s odkazem na příspěvek kontroverzního rappera a performera Řezníka, v němž figuruje mimo jiné sex s nezletilou dívkou.
Na zadané téma se mimo jiné vyjádřili bratři Šimon a Michal Cabanové, herec a režisér Petr Čtvrtníček, prasynovec Miloše Formana Adam Forman, herečky Ester Geislerová a Petra Nesvačilová, dirigent Libor Pešek, režiséři Jan Hřebejk, Václav Marhoul, Tomáš Mašín nebo Theodora Remundová, fotograf Tono Stano, scenárista Zdeněk Svěrák nebo youtuber Kovy. Nechybí ani autoři z řad redakce, protože, jak uvedl Tesař, „jeden čas jsme byli až příliš nervózní, že nikdo nic neposílá, tak jsme se do toho pustili sami, odpusťte.“
Bez Facebooku díky Reflexu
Po projekci, při níž se opakovaně a dlouze tleskalo, proběhla ještě diskuze s několika vybranými filmaři, kteří vysvětlovali, s jakou motivací do projektu vstoupili. Většina z nich považovala za důležité vyjádřit se k tématu svobody, v případě Bohdana Bláhovce šla tato potřeba dokonce tak daleko, že odhodil i zášť vůči Reflexu dlouhodobě chovanou.
“Ve výsledku paradoxně tomu samému Reflexu, kterého jsem se tak štítil, vděčím za to, že už nemám Facebook,” smál se Bláhovec s odkazem na filmeček, v němž se vtipnou zkratkou zbavuje nesvobody v podobě členství na Facebooku.
Tři karlovarské projekce Mojí svobody byly zatím jedinou příležitostí, jak originální snímek vidět. Česká televize jej bude vysílat 15. listopadu ve 22:10 na programu ČT ART a od stejného data najdete film také na webu reflexu.
