Roztrhat valkýry, pobít bohy: God of War nabízí brutální rodinný výlet severskou mytologií konečně na PC
God of War je titulem, který fanouškům PlayStation 4 netřeba dlouze představovat. Nyní po necelých čtyřech letech hra (konečně) dorazila na PC. Pokud jste doteď hru nezkusili, ať už z jakéhokoli důvodu, naše doporučení zní jednoduše: kupte ji, neprohloupíte. God of War je hrou generace, a to nejenom PlayStation 4. Hra sice nepřináší revoluční prvky, ale vše, co obsahuje, je kvalitní a zábavné. A o to nakonec jde.
Na začátek předesílám, že God of War mě v roce svého vydání minul. Samozřejmě jsem si vědom, že hra získala nejvyšší ocenění na the Game Award, kde porazila i favorita Red Dead Redemption 2, nicméně jako skalní fanoušek PC jsem jednoduše neměl, jak bych si hru zahrát. Nyní po přibližně třiceti hodinách hraní mohu God of War pouze a jen doporučit. Vlastně si trochu vyčítám, že jsem se k ní dostal až teď. Je to hra kvalit nejvyšších, na které se jen obtížně hledá smysluplná kritika.
Zdálky by jeden mohl nabýt dojmu, že God of War je hack-and-slash záležitostí. Taková zkratka je však zatraceně nespravedlivá. God of War kombinuje prvky hack-and-slash her, soulslike akčních RPG a Tomb Raider lomeno Uncharted her s důrazem na příběh, průzkum a umělecké zpracování. Hra ve skutečnosti nepřináší nic originálního. Každý herní prvek je nicméně do detailu promyšlen, kvalitně zpracován a hladce zapadá do celkového obrazu. Herní prvky se navíc zpřístupňují hráči postupně během průchodu hrou, takže žádného zahlcení množstvím mechanik se bát nemusíte. Jádro hry pak tvoří příběh, souboje a průzkum.
God of War vypráví příběh řeckého boha války Kratose a jeho syna, kteří se vydávají splnit poslední přání zesnulé matky ve světě severské mytologie. Cesta je nepřekvapivě protkána intrikami a sváry severských bohů a zástupem mytologických monster. Prozrazovat více z příběhu považuji za špatnou službu a mohu jen doporučit příběh zažít bez jakýchkoli spoilerů. Prozradím pouze, že hra hodně těží z interakcí mezi Kratosem a jeho synem, kdy každé z postav chybí něco z charakteru té druhé. Jejich pak cesta neuniká pozornosti severského pantheonu a jednoduchá premisa příběhu záhy nabere na hloubce a spádu. V této souvislosti musím vyzdvihnout i herecké výkony, zejména hlavních dvou postav (Christopher Judge a Sunny Suljic).
Základním kamenem herní smyčky jsou souboje. Zpočátku hry se soubojový systém jeví poněkud přímočaře. Začínáte v podstatě jen s několika základními prvky: lehký útok, těžký útok, útok na dálku, blokování a uhýbání. Soubojů se účastní i syn Atreus, který zprvu plní roli lučištníka. Postupem času se soubojový systém stává složitější a zpřístupňuje vám i synovi nové možnosti, jak se s nepřáteli vypořádat. Současně se průchodem hry zvyšuje sofistikovanost nepřátel. Nechybí ani systém otevírání nových schopností za zkušenosti získané zabíjením nepřátel a nakupování nového vybavení či vylepšování tohoto starého za herní měnu. Jinými slovy, čekejte inventář, strom dovedností a crafting. Nové vybavení si lze pořídit také průzkumem úrovní a poražením silnějších nepřátel. Přítomné je i vylepšování jednotlivých atributů hlavní postavy, jako je např. síla útoku, obrana či zdraví.
Ačkoli je tedy soubojový systém ve své podstatě jednoduchý, stojící na několika základních kamenech, ve skutečnosti je až překvapivě komplexní a přístupný. Rozhodně se nelze hekticky „proklikat“ k závěrečným titulkům, což jenom oceňuji. Souboje vás budou nutit přemýšlet jak a v jakém pořadí se s nepřáteli vypořádat. Na vyšší úrovně obtížnosti se pak nevyhnete studiu nepřátel a jejich vzorcům chování. Po dohrání hlavního příběhu hra navíc nabízí arénové souboje (některé jsou přístupné již během hlavního příběhu), které jsou překvapivě nápadité, a několik opravdu těžkých bossů, kteří prověří vaše schopnosti a vybavení. Hra rovněž nabízí i režim NewGame+, který hráčům snad netřeba dlouze popisovat.
Co musím velmi ocenit, je možnost specializovat se na určitý způsob boje prostřednictvím vybavení a odemčených schopností. Můžete být bojovníkem, který bude nemilosrdně roznášet obří škody na bojišti. Můžete téměř spamovat magické schopnosti. Můžete učit vašeho syna nové dovednosti, který se tak stane více než rovnocenným partnerem na bojišti. Můžete být tankem, kterého pár obřích zásahů určitě neskolí. Možností bojové specializace je několik a všechny se zdají být vyvážené. Každý si může zvolit svůj vlastní styl boje a ten praktikovat až do konce hry, nebo jej v průběhu třeba úplně změnit. God of War je v tomto směru poměrně flexibilní a v kombinaci s režimem NewGame+ nabízí široké možnosti pro opakovaný průchod. Tomu
Design úrovní je v zásadě lineární. Hlavní příběh vás vede úrovněmi z místa A do místa B, přičemž kromě soubojů je cesta protkána hádankami a všudypřítomnými odbočkami. Ty jsou až na výjimky vcelku nápadité a stojí především na spolupráci dvou hlavních postav. Některé odbočky jsou navíc nepřístupné, než si v rámci hlavní kampaně odemknete nové schopnosti. Jednotlivé oblasti obsahují i nemálo vedlejších misí. Obsahu tedy není málo a ač se v této oblasti nemůže God of War srovnávat s otevřenými světy (jako např. posledního zaklínače), úrovně si zaslouží z pohledu hratelnosti vysokou známku. Stranou nemohu nechat i jejich umělecké a technické zpracování. Nejednou jsem se v průběhu hry zastavil a chvíli s údivem pozoroval své okolí.
Technické zpracování je celkově na vysoké úrovni a původní datum vydání není na monitoru znát. God of War je místy až dechberoucí zážitek, což je ale na hardwarové náročnosti znát. Na druhou stranu hra nabízí využití „dopingových“ technologií jak od nVidia (DLSS), tak od AMD (FSR). Za mých přibližně třicet hodin jsem navíc nezaznamenal snad jediný bug či nějaký problém. Z mojí osobní zkušenosti jsem i nadmíru spokojen s kvalitou PC portu. Hra nabízí více než obstojné možnosti nastavení, včetně grafického nastavení a podpory ultrawide monitorů, a překvapivě dobře se hraje na klávesnici s myší. Jako plus vnímám také široké možnosti nastavení přístupnosti pro hráče s postižením.
Na God of War se opravdu stěží hledají negativa. Určitý problém představuje nemalá HW náročnost, která může některé hráče se starším vybavením odradit. Zaznamenal jsem i některé nářky na kvalitu PC portu, nicméně sám si v této oblasti nemám na co stěžovat. God of War je dle mého názoru hrou generace, která sice nepřináší nic doposud neviděného, ale její obsah je až neuvěřitelně kvalitní a hlavně zábavný. Nyní po letech naprosto chápu, že na The Game Award porazil God of War zjevného favorita Red Dead Redemption 2. Obě hry mám nyní ve své Steam knihovně a mohu jasně potvrdit, že God of War vyhrál cenu nejvyšší zcela zaslouženě. Vývojářskému týmu v Sante Monice patří velké díky za tento titul, který bezesporu posouvá celé médium. Fanoušci PC by si God War rozhodně neměli nechat ujít, a to i ti oddaní klávesnici a myši.
