Výsledky voleb v USA: Kolik získali Trump a Biden delegátů?
Novým prezidentem Spojených států amerických byl zvolen Joe Biden. Dramatické počítání hlasů sice ještě není u konce, zvrat již ale není reálný. Letos jsme se jméno amerického prezidenta dozvěděli později než v minulých letech. Lidé ve Spojených státech sice odvolili v úterý 3. listopadu, velká účast a epidemie covid-19 ale protahuje sčítání a těsné průběžné výsledky dlouho znemožňovali odhadnout vítěze. Dosud přitom bylo běžné, že ještě tentýž volební večer amerického času (někdy brzy ráno českého času) je jasné, kdo z kandidátů získal většinu volitelů a bude příštím nájemníkem Bílého domu.
Před čtyřmi roky byl například Donald Trump televizními stanicemi prohlášen prezidentem kolem půl deváté ráno českého času, den po volbách.
Letos to trvalo čtyři dny. I americké prezidentské volby byly natolik zasaženy epidemií covid-19.
Rozhodne výsledky voleb až soud?
Nebylo by to poprvé. V paměti ještě zůstává volební noc z roku 2000, kdy televizní stanice nejprve za vítěze prohlásily republikána George W. Bushe, protože mu přidělily vítězství nad demokratickým viceprezidentem Alem Gorem v klíčovém státě Florida, ale následně to zase odvolaly. Na Floridě se totiž ukázalo, že výsledek je nakonec natolik těsný a demokraty dokonce zpochybňovaný, že otázka, kdo bude příštím prezidentem USA, zůstala tehdy ve volební den nedořešená. Definitivní rozhodnutí ve prospěch George Bushe mladšího v tehdejších volbách dokonce padlo až 12. prosince, kdy Nejvyšší soud USA definitivně zastavil demokraty prosazované přepočítávání hlasů na Floridě.
Výsledky voleb ovlivnily hlasy poštou
Zpoždění počítání hlasů letos bylo způsobeno především tím, že drtivá většina států americké Unie letos voličům zjednodušila možnost odevzdat hlas jinak než přijít 3. listopadu osobně do volební místnosti ve svém bydlišti. Ve spojení s obavou části voličů z šíření nákazy covid-19 to vedlo k situaci, kdy desítky milionů Američanů své hlasovací lístky vyplnily a odevzdaly dávno před oficiálním volebním dnem.
Jak se hlasy v amerických volbách počítají zjistíte v tomto videu:
Deset dnů před volbami už mělo odvoleno přes 54 milionů voličů, což odpovídá 40 % všech hlasujících z roku 2016. Například ve státě Texas ale o předposledním předvolebním víkendu už registrovali počet předčasně odevzdaných hlasů, který odpovídal dokonce už více než 70% účasti v tomto státě z prezidentských voleb před čtyřmi lety. V hlasování v předstihu a pomocí pošty by nebyl žádný problém.
Kontrola podpisů
V roce 2016 ale takto pro srovnání hlasovala „jen“ čtvrtina voličů. Posouzení korespondenčních hasů ve volební komisi trvá déle. Ve většině států volební komisaři musí například navíc porovnat podpis voliče na obálce, v níž hlas přišel, s podpisem na kartě k volební registraci. Komplikací je i fakt, že zatímco třeba Florida povolila sčítání korespondenčních hlasů už před 3. listopadem, většina států začala obálky s korespondenčními hlasy otvírat až po uzavření volebních místností v oficiální volební den.
Jeden prezident večer, druhý ráno
Na většině míst se navíc nejprve sčítaly hlasy odevzdané „na místě“ (tedy přímo ve volební místnosti) a až pak došlo na hlasy došlé poštou. To hodně zahýbalo vývojem průběžných výsledků, protože korespondenčně mnohem častěji hlasují demokraté než republikáni, a to dokonce až dvakrát více. V průběžných výsledcích na tom po krátkém vedení Bidena byl zpočátku lépe Donald Trump, ale se sčítáním korespondenčních hlasů si polepšoval Joe Biden. U některých demokratů existovala už před volbami dokonce obava, že Trump se na základě dílčích výsledků prohlásí vítězem, i když dopočtení všech poštovních hlasů pak udělá vítěze z Bidena, což vyvolá protesty a dohady. To se naplnilo.
U republikánů zase koluje představa, že tenhle scénář stojí na falešných poštovních hlasech, které demokraté „přihodili“, aby vyhráli.
Různé scénáře zpochybňování ale nechme na jindy a vraťme se k problému sčítání hlasů a vyhlášení výsledků. Před čtyřmi lety trvalo dopočítání všech korespondenčních hlasů celý měsíc, ale na výsledku už změnilo jen to, že ještě narostl náskok Hillary Clintonové v celkovém počtu hlasů. Naopak počty volitelů se už nepohnuly.
Týden bez prezidenta?
Letos ovlivnilo volby ještě rozhodnutí jednotlivých států o tom, do kdy budou akceptovat poštovní hlasy. O to se na řadě míst vedly mezi oběma americkými stranami tvrdé soudní pře. Řešilo se, do kdy musí v tom kterém konkrétním státě dojít korespondenční hlasy, aby byly ještě platné. Někde hlas musí dojít ve volební den, jinde může hlas dojít i o několik dnů později, pokud bude známka na něm orazítkována ve volební den…
Nezvolení a Sněmovna
Samozřejmě nelze vyloučit ani to, že letos rozhodnou opět až rozsudky soudních institucí. Nejpozději 14. prosince ale musí volitelé za jednotlivé hlasy odevzdat své hlasy pro prezidentského kandidáta. Kdyby žádný z nich nezískal většinu volitelů (270 hlasů a více), protože například v některém státě nebudou kvůli spornému výsledku volitelé vůbec určení, nastoupí volba nového prezidenta ve Sněmovně reprezentantů.
