Část voličů ANO kdysi volila pravicové strany. Teď jim nevadí podpora KSČM. Jaký kabát oblékne ANO na podzim?
Podle průzkumů veřejného mínění v čele volebních preferencí stále s přehledem vítězí Babišovo hnutí ANO. Jeho podpora sice zjevně narazila na svůj pomyslný strop a kolísá, přesto je zhruba dvakrát vyšší než preference subjektu, který je druhý v pořadí (a jehož jméno se mění v závislosti na výzkumné agentuře). Politické ukotvení ANO se posouvá, ale podpora je plus minus stejná. Vypovídá to něco o jeho voličích?
Na úvod zopakujme, že příslušná data pocházejí z průzkumů veřejného mínění, kde je dotazován relativně malý vzorek občanů, a tyto výsledky je potřeba brát s určitou rezervou. Skutečnými průzkumy nálad jsou až volby. Letos se konají hned dvoje. Přesto z nich vzejdou výsledky, které moc nenapoví o podpoře ANO na parlamentní úrovni.
Volby do Senátu se totiž ve druhém kole mohou zvrhnout ve volbu všichni proti ANO a na komunální úrovni hojně bodují nezávislá a lokální uskupení. Ale pravdou je, že ANO obhajuje primátorské řetězy v Praze, Brně či Ostravě a podzimní výsledky tak mohou být poměrně silným signálem, jak to s jeho podporou – alespoň na komunální úrovni – vypadá.
Zhrzený pravicový volič
Ale zpět k první příčce ANO v průzkumech. V minulosti bývalo zvykem, že strana, která byla ve vládě uprostřed volebního období, volby prohrávala (a některé dost drsně). Jistě, v posledních volbách do sněmovny ČSSD a částečně i KDU-ČSL dostaly za uši, ale ANO vyšlo jako vítěz, který bral takřka vše.
O voličích ANO toho bylo v minulosti napsáno poměrně dost. Nejčastěji jako o zhrzených voličích pravicových a středopravých tradičních stran (ostatně i sám Andrej Babiš všude říkal, že kdysi volil ODS). Tito lidé byli naštváni papalášstvím, stylem vládnutí a dalšími přešlapy, a tak ve volbách dali hlas Babišovi, který sliboval změnu.
Zprava doleva
Přestože v Sobotkově vládě ANO působilo čtyři roky, žádnou změnu politického stylu nepřineslo. Voliči mu navzdory tomu zůstali – navíc se mezi ně zařadili voliči KSČM, ale i ČSSD a dalších. Paradoxní na tom bylo, že ve vládě působilo ANO spíš jako pravicovější subjekt, který vyvažoval zbylé dvě středolevé strany.
ANO je nyní hegemonem scény, ale stále se mu nedaří utvořit vládu s důvěrou sněmovny. Tradiční středopravé strany s Babišem (jen a pouze kvůli jeho osobním aférám) jít nechtějí, a tak šéfovi ANO zbyly jen strany nesystémové a ČSSD. Handrkování s ČSSD ještě může dopadnout všelijak a klidně se vláda může začít lepit úplně od začátku. Nastane pak čas pro nepsanou, ale spolehlivě fungující koalici ANO-KSČM-SPD?
Ve snaze získat podporu pro svůj vládní projekt je Babiš schopen (ačkoliv někdy jen na oko) kývnout na cokoliv. A je mu úplně jedno, že souhlasí s věcmi, které jsou ryze levicové a které by se měly jeho pravicovým voličům příčit. Nezapomínejme, že tuto stranu volili a podporovali mnozí miliardáři a úspěšní podnikatelé, kteří chtěli „vnést“ do politiky pořádek a řídit stát jako firmu. A jak to dopadlo? Podmínky pro vznik vlády tu diktují komunisté a nikdo se proti tomu nestaví na zadní. Tedy zatím.
Levicový program
Jistě, Andrej Babiš a vedení jeho strany se snaží zúročit volební výsledek, a tak jsou připraveni jít do spolku klidně s ďáblem. Ale co řadoví voliči? Především ti, kteří kdysi volili ODS, TOP 09, KDU-ČSL a další strany pravého středu? Těm nevadí, že i díky jejim hlasům tu možná vznikne vláda, která nejen že nic neumí (a řada jejich staronových členů si svůj flek jen vyseděla a vykývala), ale zavede nás do určité izolace?
Nevadí těmto lidem, že „jejich“ ANO se paktuje s komunisty, kteří v koutku svých duší zrovna dvakrát nehoří pro soukromé vlastnictví, zahraniční mise české armády a kteří (kdyby mohli) by nejraději zavedli razantní progresivní zdanění?
Kandidáti na primátora Prahy v podzimních volbách >>>
Volby a sliby
Na podzim nás čekají dvoje volby. Především v těch senátních potřebuje ANO zabrat, aby v horní komoře parlamentu posílilo. Protože s hubeným ziskem může zcela okamžitě zapomenout na jakékoliv změny v Ústavě včetně zavedení přímé volby starostů či zavedení jednokolové volby do Senátu. Aby získalo pro své kandidáty hlasy, musí voličům opět něco slíbit. Je tudíž otázkou, co to bude.
Všichni by přitom měli mít na paměti, že tato strana slíbí v podstatě cokoliv komukoliv jen proto, aby dosáhla svého cíle. Kdysi začala jako sběrna nespokojených pravicových voličů, teď nadbíhá krajní levici. Uvidíme, jaký kabát na sebe navlékne příště.
