Proč v prezidentských volbách není mezi prvním a druhým kolem jen týden?
S narůstající tvrdostí právě probíhající volební kampaně před druhým kolem prezidentské volby řadu lidí napadá otázka, proč se tvůrci pravidel pro výběr hlavy státu nerozhodli udělat mezi prvním a druhým kolem jen jednotýdenní přestávku. Navíc se přece nabízí inspirace v podobě senátních voleb, které mají v České republice před finálovým kolem také jen jeden týden.
Francouzský vzor
Jako odpověď na otázku, proč u nás trvá kampaň mezi oběma koly prezidentské volby celé dva týdny, se často používá okopírování francouzského volebního systému, který je po celé Evropě považován za vzor přímé volby prezidenta. Také Francouzi totiž nájemníka Elysejského paláce, kde sídlí jejich prezident, volí s dvoutýdenním intervalem mezi prvním a druhým „volebním poločasem“. Přitom když občané v zemi galského kohouta vybírají své zákonodárce (členy dolní parlamentní komory), také jim mezi prvním a druhým kolem stačí pouhý týden.
Všeobecně se proto má za to, že zatímco pro menší senátní nebo poslanecké volební obvody stačí na závěrečnou a rozhodující část kampaně týden, v celostátním měřítku, ať už jde o Českou republiku nebo Francii, je potřeba na objíždění země v rámci propagace kandidátů doba delší.
Rychlí Bulhaři
Ostatně v celé Evropě jsou jedinými, kdo chodí napodruhé volit prezidenta hned po sedmi dnech, Bulhaři.
Podobně jako my či Francouzi si na finální část kampaně dávají dva týdny také Slováci, Rumuni, Poláci, Litevci, Makedonci, Chorvati, Moldavané a Srbové.
Některé země se dokonce vyhrocenou kampaní před druhým kolem „trápí“ i déle než my. Za příklad mohou sloužit Slovinsko, Ukrajina nebo Portugalsko, kde ale bylo za posledních padesát let druhé kolo jen jednou. Všechny tři uvedené země mají mezi oběma volebními koly tři týdny.
Rozvážní Rakušané
Dokonce skoro měsíc (čtyři týdny) jede žhavá kampaň před rozhodujícím kolem prezidentské volby v Rakousku či Gruzii.
Nejjednodušší to pak mají Islanďané, kteří volí prezidenta jen v jednom kole, stejně jako Irové, kteří kandidáty očíslují, a tak se faktické druhé kolo koná už bez toho, že by voliči museli jít znovu k volebním urnám.
Těm, kteří by nejradši společnost štěpící atmosféru před druhým kolem zkrátili, se může líbit finský případ, kde se nedávno doba mezi oběma koly zkrátila z úvodních tří dnů na dva.
Čas na přípravu
Když vše shrneme, je jasné, že delší časový rozdíl mezi prvním a druhým kolem je v Evropě obvyklý a slouží nejenom k tomu, aby kandidáti měli větší prostor na celostátní kampaň, ale také k tomu, aby se druhé kolo mohlo ze strany státu organizačně zajistit. U nás to znamená například tisk volebních lístků pro hlasování v druhém kole.
Letos ovšem podle dostupných informací tisk volebních lístků trval čtyři dny a začal hned večer po skončení prvního kola, takže by se asi vše i s distribucí stihlo i v případě, že by se druhé kolo konalo už po týdnu.
Zatím se ale o takové změně reálně nediskutuje, takže asi i za pět let můžeme opět čekat 14 dnů neúprosné kampaně před druhým kolem.
