Volby v datech: Rekordní účast, přeběhlíci a každá podpora se počítá
Rekordní volební účast, podpora vládních stran i neúspěných kandidátů. To jsou jen některé faktory, které pomohly rozhodnout druhé kolo prezidetnských voleb. Připravili jsme pro vás přehledné infografiky, které detailně mapují rozložení sil a těžiště voličské podpory obou kandidátů.
Novým prezidentem po Miloši Zemanovi se stane generál ve výslužbě Petr Pavel. Ve finále prezidentské volby porazil s 58,32 procenta hlasů bývalého premiéra Andreje Babiše. Pro Pavla hlasovalo téměř 3,36 milionu lidí, tedy zhruba o 960.000 více než pro Babiše. Pavel vyhrál ve většině krajů a v zahraničí, Babiš uspěl v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Šéf ANO volební porážku uznal a Pavlovi popřál, aby byl prezidentem všech občanů a bojoval za české zájmy.
Rekordní volební účast
K volbám přišlo 70,25 procenta lidí, což je nejvíce v přímých prezidentských volbách, rekordní účast přitom byla už v prvním kole před dvěma týdny. V roce 2013 rozhodovalo ve finále volby hlavy státu 59,1 procenta voličů a před pěti lety 66,6 procenta. Historicky je současná volební účast třetí nejvyšší po volbách do Sněmovny 1996 a 1998.
Stoprocentní voličská účast byla při letošním finále prezidentských voleb Kaničkách na Domažlicku, stejně jako při prvním kole, a také Vápovicích na Jihlavsku. Naopak nejnižší účast z obcí zaznamenali volební komisaři v obci Zběšičky na Písecku, kde přišlo hlasovat pouze 41 procent voličů.
V Kaničkách přišlo hlasovat všech 26 voličů, z nichž 14 volilo expremiéra Andreje Babiše. V prvním kole v této obci naopak lépe uspěl zvolený prezident Petr Pavel na děleném prvním místě. Ve Vápovicích, kde hlasovalo všech 30 voličů, byla situace opačná. První kolo tam vyhrál Babiš, druhé Pavel se ziskem 18 hlasů.
Prezidentské volby nelákaly voliče ve Zběšičkách ani v prvním kole, v němž hlasovalo pouze 32 procent voličů. V obou kolech tam vyhrál Babiš.
Podpora od neúspěšných kandidátů zafungovala
Pavel na základě okrskových dat získal 90 procent voličů Nerudové a Fischera. Většinově také získal hlasy voličů vládních stran, na vítězství by mu ale nestačily. Výhru Pavlovi podle odhadu zajistila podpora voličů neparlamentních stran, nevoličů a řádově čtyři desítky tisíc Babišových voličů z úvodního kola. Babiš spolu s nimi podle odhadu ztratil zhruba čtvrtinu voličů, kteří pro něj hlasovali v prvním kole. Získal hlasy tří pětin Baštových voličů a čtvrtiny voličů, kteří před dvěma týdny nehlasovali.
Babiš, který ve finále dostal 2,4 milionu hlasů, obdržel zhruba o 900.000 hlasů více, než získalo ANO v roce 2017 ve sněmovních volbách, kdy zaznamenalo svůj nejlepší výsledek, a o 942.131 víc než ve sněmovních volbách v roce 2021. Pavel, kterého odpůrci v čele s Babišem označovali za kandidáta vládní koalice, získal ve druhém kole 3,4 milionu hlasů. Bylo to o 1,9 milionu hlasů více, než získala koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, a o více než jeden milion hlasů více, než dostalo dohromady všech pět vládních stran.
Kdo je typický volič?
Pavel se prosadil nejen v bohatších obcích, kde získal kolem 65 procenta hlasů, ale i v malých obcích a chudších regionech. Hlasovalo pro něj 51,5 procenta voličů z nejchudší třetiny obcí.
Pavla podle propočtů na úrovní okresů volili lidé ze všeho nejvíc tam, kde předloni uspěla koalice Spolu. Dařilo se mu také v místech, kde lidé volili koalici Pirátů a STAN. Babiše naopak volili lidé v okresech, kde uspělo hnutí ANO a SPD, KSČM a Volný blok.
Babiš podobně jako v prvním kole uspěl v okresech, kde před pěti lety bodoval současný prezident Miloš Zeman, jenž představitele nejsilnějšího opozičního hnutí doporučoval za svého nástupce. Shoda mezi jejich výsledky představovala 96,4 procenta. Na Zemanův zisk ale Babiš nedosáhl. Pavel se naopak prosadil v oblastech, kde si v roce 2018 nejlépe vedl Zemanův soupeř, bývalý předseda Akademie věd a nynější místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
