Po volbách asi nuda nebude aneb Jak číst kouřové signály Miloše Zemana
Je několik okamžiků, kdy si to prezident může „užít“, a popřít tak mantru o hlavě státu jakožto pouhém kladeči věnců. Zvlášť když je to někdo jako Miloš Zeman. A jedna z takových chvil se blíží zároveň se sněmovními volbami.
„Ano, přesně tak,“ potvrdil prezident Zeman v nedělní Partii na CNN Prima News, že po volbách pověří sestavením vlády vítěznou stranu, a nikoliv koalici. A po svém obvyklém rétorickém předkrmu „teď nechci být nezdvořilý, ale budu“ k tomu dodal: „Já totiž pokládám koalici za podvod – přesněji řečeno, předvolební koalici.“
Hlava státu samozřejmě může podle Ústavy pověřit sestavením vlády, koho chce. Má dva pokusy, pokud ani jeden z kabinetů neuspěje v hlasování o důvěře, je s výběrem premiéra na tahu šéf sněmovny.
Miloš Zeman sice naoko chce ctít nepsanou zásadu, že sestavováním vlády se obvykle pověřuje vítěz voleb. Anebo ten, kdo je schopen životaschopný koaliční kabinet sestavit, ostatně známe z polistopadové éry i takové situace (Jiří Paroubek by mohl vyprávět…).
Hranice prezidentské moci či svévole závisí na úhlu pohledu, ale posouvá v posuzování, koho považovat za vítěze. Byť stále ještě potenciálního. Jestli jen stranu, anebo širší uskupení typu koalice. „Jestliže se spojí několik trpaslíků, pak vznikne velký trpaslík, ale nikdy nevznikne obr,“ komentoval to v nedělní Partii.
Kam Miloš Zeman míří, je pochopitelně jasné. Ostatně sám ve zmíněné debatě veřejně deklaroval, že hodlá volit hnutí ANO. Je tu ale ještě jedna možná ještě důležitější věc. Co to může znamenat pro povolební vývoj?
Jednoduše řečeno, nic jednoduchého ani pěkného. Pokud budeme vycházet ze současných preferencí (například z nejnovějšího volebního modelu od Kantaru CZ zveřejněného v neděli na ČT), v čele obliby jsou obě opoziční koalice, až za nimi trochu se mátořící politický projekt Andreje Babiše.
V paralelně provedeném průzkumu, který bral v potaz jen jednotlivé strany, vévodí hnutí ANO. Jenže nic takového u voleb nebude, tam budou jen výsledky za kandidující uskupení, tedy včetně koalic.
Nabízí se tedy následující scénář. ANO skončí ve volbách druhé či třetí (byť pozor, stále může i vyhrát!), Miloš Zeman přesto pověří sestavením vlády Andreje Babiše. A dá mu dost času, jak taktéž naznačil v nedělní Partii. Na vyjednávání neboli na snahu rozleptat jednu z opozičních koalic.
Vypadá to, že hnutí ANO bude mít o partnery nouzi. Do sněmovny se může dostat jen jeden, anebo také žádný z těch současných, tedy ČSSD či „nevládní“ KSČM. Nabízí se spojenectví s černým koněm voleb, „policejní“ Přísahou Roberta Šlachty či v nějakém divokém scénáři i s SPD (byť už minule to v Babišově hnutí silně narazilo). A ani to nemusí stačit.
Prezident, který se ani nesnaží nějakou nadstranickost předstírat, chce tomuto riziku už předem zabránit. Jak jinak vnímat jeho varování voličům obou opozičních koalic: „Pokud to těm voličům nevadí, tak ať si promyslí moje argumenty proti koalicím, které jsem teď řekl,“ reagoval v nedělní Partii na připomínku, že vznik předvolebních koalic, jakkoliv možná problematický, souzní nejen s volebním zákonem, ale i s preferencemi nemála voličů.
Do voleb zbývá přes tři měsíce, leccos se ještě může změnit. Miloš Zeman sice už mnohokrát dokázal, že jeho slova nelze brát na lehkou váhu, byť to mnozí opakovaně podceňují. Na druhou stranu ale může i dostát své zásadě, že pouze idiot nemění své názory.
Což ostatně prokázal hned několikrát i v nedělní Partii. Například když zvaní menších stran do koalic kritizoval argumentem: „Hodit záchranné lano těm, které voliči v podstatě nechtějí… Jenom znamená zaplevelovat politickou scénu malými stranami.“
Ale pravda, ani taková zemanovská Strana práv občanů nakonec nic moc nezaplavila, skončila na smetišti politických dějin.
