Výsledky primárek prezidentských voleb v USA: Počet delegátů v demokratických primárkách
První polovina volebního roku je v USA vyplněna primárkami, v nichž si americké politické strany vybírají svého prezidentského kandidáta. Zatímco u republikánů to byla letos formalita vzhledem k tomu, že prezident Donald Trump funkci obhajuje, u demokratů se o nominaci do voleb dlouho tvrdě bojovalo. Nominaci získal nakonec Joe Biden. Jak se boj vyvíjel a kolik kdo získal delegátů?
V jednotlivých státech USA přímo voliči v primárkách vybírají delegáty, kteří potom na stranickém volebním sjezdu – národní konvenci – zvolí stranického kandidáta v boji o Bílý dům. Monitorovali jsme pro vás průběžné výsledky a počty delegátů pro prezidentské kandidáty.
Letos jsou nesledovanější primárky Demokratické strany, protože republikánský prezident Donald Trump funkci obhajuje a v primárkách proti němu stáli málo známí protikandidáti, takže měl republikánskou nominaci předem jistou.
Zaměřili jsme se proto na demokratické kandidáty, kterých byl na začátku rekordní počet. V tabulce vidíte aktualizovaný přehled počtu delegátů, které jednotliví demokratičtí uchazeči o prezidentský úřad získali. V tabulce uvidíte také to, jak se delegáti rozdělovali v jednotlivých státech USA.
Složité počty delegátů
Počty delegátů v jednotlivých státech a územích jsou v některých případech pouze aktuálním odhadem, protože přesná pravidla výběru jednotlivých delegátů a systém primárek jsou v některých státech hodně složitá a celý proces probíhá v několika etapách, který nemusí být přepočet na delegáty definitivně uzavřen, i když primárky již v konkrétním státě proběhly.
V tabulce jsou uvedeny i počty delegátů získaných kandidáty, kteří již z primárek odstoupili. Jejich delegáti totiž na národní konvenci přesto pojedou a budou mít volnou ruku v tom, koho v hlasování podpoří, když jejich kandidát již z boje odstoupil.
Superdelegáti
Na červencové demokratické národní konvenci bude moci celkem hlasovat 4753 delegátů, část z nich ovšem tvoří tzv. superdelegáti, které nevybírají voliči a u nichž se jedná hlavně o stranické funkcionáře. Superdelegáti se v našem grafu zachycujícím průběžné výsledky a v tabulce neobjevují, protože jejich příslušnost k táboru některého z kandidátů není dopředu jasná. Někteří superdelegáti sice už svou volbu dopředu veřejně deklarovali, ale mohou ji v budoucnu kdykoli změnit.
„Slíbení“ delegáti
V prvním kole hlasování o prezidentském delegátovi navíc budou moci hlasovat pouze tzv. přislíbení delegáti (pledged delegates), které vybrali přímo voliči. Jejich celkový počet je letos 3979. To znamená, že kandidát potřebuje k zisku prezidentské nominace v prvním kole získat hlasy 1990 delegátů.
Pokud by nikdo v prvním kole hlasování na demokratické národní delegace zvolen nebyl, což je vzhledem k výsledkům primárek téměř nemožné, mohou v následujících kolech už hlasovat i zmínění nevolení superdelegáti. Od druhého kola už je proto ke zvolení potřeba získat 2377 hlasů.
Sanders a Biden
Demokratické primárky se velmi brzy změnily v souboj dvou mužů, byť v prvním státě, v Iowě, uspěl starosta Pete Buttigieg, který však na tento úspěch nedokázal navázat a nakonec odstoupil.
V čele demokratického pelotonu se objevil senátor Bernie Sanders, který se o první místo několik týdnů přetahoval s někdejším viceprezidentem Joem Bidenem, který ale postupem času získal jasnou převahu a primárky s přehledem vyhrál.
