Zeman chce udržet Babiše. Za jeho útokem na opozici je obava ze ztráty vlivu
Prezident Miloš Zeman předvedl v posledním vystoupení na Primě obvyklou porci kontroverzních výroků. Vymezil se vůči opozičním předvolebním blokům, sám přitom ještě nedávno podporoval vytvoření koalice ANO a ČSSD. Podrazil Jana Hamáčka, jelikož oznámil volbu hnutí ANO.
Zeman zopakoval, že po říjnových volbách pověří sestavením vlády předsedu nejsilnější strany, nikoli předvolební koalice. Ústava mu to sice umožňuje, lze ovšem připomenout starší prezidentova slova, že by nepověřil sestavením vlády stranu, která nebude schopna doložit většinu 101 hlasů v Poslanecké sněmovně.
Tuto podmínku si kladl ještě v lednu 2018 v době, kdy úřadoval první Babišův menšinový kabinet, nicméně už jednou ji porušil v létě 2013, kdy sestavil vládu svých sympatizantů a sponzorů bez parlamentního mandátu. Zeman signalizuje předem, že je opět připravený ohýbat ústavní zvyklosti a v časech hluboké rozpočtové krize může nadlouho destabilizovat politickou scénu.
Sázka na Babiše
Prezident zároveň dává na vědomí, že je mu bližší košile než kabát. Sází vše na vítězství svého mocenského spojence. „Já budu volit hnutí ANO, a kdybych měl dva hlasy, tak můj druhý hlas bude patřit sociální demokracii,“ oznámil. Babišovo hnutí prý odvedlo více práce na potlačení covidové epidemie i na zabránění zhroucení ekonomiky.
Kromě loajálního Jana Hamáčka, jenž na urovnání vztahů s Hradem vsadil i svoji budoucnost, nemohl Zemanův oportunistický postoj nikoho překvapit. Pro sociální demokracii, kterou některé průzkumy posílají do politického propadliště, jsou tato slova studenou sprchou.
Šéf ČSSD se zmohl pouze na chabou reakci, že „je svrchovaným právem pana prezidenta zvolit si stranu, jakou podpoří ve volbách, a jistě své důvody zvážil, přestože hnutí ANO ještě ani nepředstavilo svůj program“. Nepomohl ani comeback Michala Haška, ani odstranění „vnitřních nepřátel“ v čele s Tomášem Petříčkem.
Nepovedený bonmot
Zemanovo odůvodnění volby zní ve světle skutečných výsledků vlády jako nepovedený bonmot. Podle organizace OECD sdružující 37 nejrozvinutějších ekonomik světa patří Česko mezi pět zemí s nejhoršími dopady koronakrize.
Česká republika dnes zaujímá čtvrté místo na světě v celkovém počtu úmrtí na covid na milion obyvatel a třetí místo v počtu případů. Česko se nachází na 20. místě ze sedmadvaceti zemí EU počtem podaných vakcín, u kompletně očkovaných jsme až na 22. příčce. Chlubit se nemůžeme ani třeba nejdéle zavřenými školami v celé Evropě.
Stejnou legendu nabízí prezident kolem současného stavu veřejných financí. Sice je tělem i duší keynesiánský socialista vyznávající silné zásahy státu do ekonomiky a deficitní hospodaření, tentokrát to však s chválou skutečně přehnal.
Babišova vláda dvakrát změkčila zákonná pravidla rozpočtové odpovědnosti, opakovaně plánuje obří rozpočtové schodky a výsledkem je druhé nejrychlejší zadlužování v Evropě. „Trajektorie výhledu veřejného hospodaření se vymyká nejen realitě uplynulých třiceti let, ale je svou rizikovostí ojedinělá i v mezinárodním srovnání,“ říká šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Zeman podporoval koalici ANO a ČSSD
Neméně rozporuplné je další Zemanovo vyjádření k demokratické opozici. „Jestliže nějaká poměrně silná strana si na sebe navěsí dva nebo tři pětiprocentní prťousky, tak je to podvod,“ uvedl prezident na Primě.
Zacílil tak na předvolební koaliční bloky, jimž poslední průzkum agentury Kantar přisoudil takřka vyrovnané preference. Vyhrála by koalice Pirátů a STAN s 24 procenty před trojkoalicí SPOLU (23,5 procenta), jíž neublížila ani aféra Feri. Hnutí ANO by skončilo až třetí ziskem 21,5 procenta hlasů.
Podle tohoto průzkumu by oba opoziční bloky při projevení dostatečné vůle sestavily výraznou parlamentní většinu, jelikož ČSSD a KSČM spadly pod pětiprocentní hranici. Babišovi by nepomohly ani zisky SPD a případně Přísahy Roberta Šlachty. Současně však stále platí, že jediným skutečným průzkumem veřejných nálad jsou volby.
Na Zemanově útoku na opozici je nejvíce zarážející, že ještě koncem ledna v rozhovoru pro Mladou frontu DNES podporoval vznik podobné předvolební koalice.
„Uvědomte si, že ty dvě koalice, které teď vznikly, jsou v podstatě hozením záchranného lana stranám, které by možná do parlamentu nepronikly. Dokonce se domnívám, že by nebylo od věci, kdyby podobnou koalici uzavřelo i hnutí ANO se sociální demokracií,“ prohlásil tehdy, jenže jeho vyjádření nepadlo na úrodnou půdu.
Jen blbec nemění názory
Současný prezident s oblibou říká, že jen blbec nemění své názory. Chtělo by se dodat, pokud je nemění příliš často a účelově. Včera Zeman považoval vytvoření jemu blízké předvolební koalice za žádoucí, dnes je v jiných případech považuje za podvod.
Z tohoto úhlu pohledu jsou podvodníky například Poláci. Ve volbách v roce 2019 zvítězila formace Sjednocená pravice, tvořená dominantní stranou Právo a spravedlnost a doplněná o menší strany Solidární Polsko a Porozumění. Podobný předvolební blok vytvořila opoziční Občanská platforma. Podvodem na voliče je zřejmě podle Zemana i dlouholetá koalice CDU-CSU, nemluvě třeba o izraelských nebo italských seskupeních.
Prezidentovo extempore svědčí o obavách ze ztráty vlivu. Pokud voliči rozdají karty jiné parlamentní většině, zmizí prostor Hradu pro manévrování a prosazování vlastních zájmů. Proto chce Zeman udržet Babiše za každou cenu, i o to se hraje v blížících se parlamentních volbách.
